Apple "s hrůzou" zjistil, že v asijských továrnách, které, mimo jiné, vyrábějí i iPhone, pracují děti. Apple to zřejmě musel přiznat a alespoň pro média se vyjádřil, že toto tedy ne. A jak jsou na tom další? A vadí nám vlastně nejasný původ zboží z třetího světa?
Kdyby tamní děti seděly v čistých halách a skládaly u stolu dnešní technické zázraky, měly by alespoň částečně vyhráno (když už nemůžou sedět ve špinavých školách). Ale obávám se, že (Apple neuvedl o jakou práci šlo) o nic čistého se určitě nejednalo.
Člověk nemusí cestovat po továrnách v tzv.rozvojových zemích, stačí se občas podívat na cestopisný film, či pohovořit s lidmi, kteří něco takového viděli na vlastní oči, aby si udělal obrázek o hygienické či sociální úrovni té které země. Jak se říká, "jaký kraj, taký mrav". Pro našince něco nevídaného, ale bylo to u nás v předešlých stoletích jiné? A jestli si někde neváží svých potomků (evidentně tam, kde o ně není nouze), nic s tím neuděláme. Děti totiž využívají k práci vlastní lidé, ne nějací vykořišťovatelští kolonizátoři. Třetí svět dnes prožívá "svoji" průmyslovou revoluci, kterou jsme si odbyli v průběhu posledních dvouset let. Po celou tu dobu se učíme vstřebávat stále rychlejší životní tempo a nároky s tím spojené, jehož prostřednictvím se neustále vyvíjí nejen náš pohled na svět, na odlišné kultury, ale i na mezilidské vztahy, chtě nechtě je myslím snad i z dlouhodobého hlediska kultivujeme. Třetí svět tuto etapu nemůže přeskočit. I když bude v éteru několik mobilních sítí, doma televize se stovkou kanálů a po ulicích budou svištět rychlá SUV (která potom na myčkách umývají děti z chudých rodin).
Ale jak pomoci těm dětem a všem těm zbídačeným chudákům právě teď? Ledaže bychom nekupovali levné nebo "cenově výhodné" zboží, které pochází právě z končin výše jmenovaných. Ale asi by to bylo ještě horší, ti lidé by neměli práci vůbec žádnou. Přiznejme si ale upřímně, vadí nám skutečně, že nakupujeme oblečení, které je vesměs vyrobeno v Bangladéši, Indii, Pákistánu, Vietnamu či někde v Indonésii? Kdo a kde to naše ošacení vyrábí, za jakých bezpečnostních a hygienických podmínek? Řídíme se pochopitelně podle čísla na cenovce. Že může být zboží při slevách někdy i za zlomek své původní ceny, a to si nemyslím, že obchodníci i tehdy na tom nevydělají. Nedovedu odhadnout, kolik je prvotní nákupní cena textilu někde z Filipín, když i po přičtení nákladů na dopravu přes půl světa a všech dalších přirážek cizích i tuzemských obchodníků nakonec docela kvalitní tričko koupené ve "značkovém" obchodě stojí dvě stovky. Bohužel už většinou ani nemáme na výběr zvolit si třeba mezi adidaskami z Německa (takové jsem ještě neviděl) a těmi z Vietnamu, a pokud opravdu nenakupujeme v drahých obchodech v centru Londýna, s evropským textilem se už málokdy setkáme. O elektronice a IT technice ani nemluvě, ta se snad vyrábí výhradně v tropických oblastech východní Asie a v Číně, Sony z Japonska nenajdeš a iPhone, jak je vidět, také není z Ameriky (já bláhový). Made in USA jsem ale onehdy viděl na žoku s buráky, které nabízeli v Tescu :). Nějak se nám ty toky zboží mění.
A co takhle cizokrajné ovoce a jiné plodiny? Nedělám si iluze o tom, kdo na plantážích či v konzervárnách v Asii či Africe pracuje. Na druhé straně, kdo by si koupil čokoládu za šedesát, když ji může mít za dvacet? Nebo banány za stovku? Pokusy o zavedení "fair" ceny právě třeba toho kakaa se moc neujaly, když jde o peníze, nezná bohužel člověk bratra, natožpak cizí dítě.
A když už jsem u té Afriky. Až se začnou manufaktury a další montovny přesouvat do subsaharské Afriky, to bude teprve konkurence. Ještě budeme vzpomínat na značkové mobily z Malajsie a originály z Číny.
