Pokračováním jakékoli, tedy i politické kariéry bývá vyšší post, což o to, pan premiér už je ostřílený, vypadá dobře, celkem pohledný je a dá se na něj koukat, ví jak to v politice u nás i ve světě chodí, rodinné poměry do té doby uspořádá, to stihne ještě do voleb, zná zákulisní praktiky, kdo podráží, kdo je fér a nebyl by první. Dozrává.
O kultivovanosti jsem psala již jinde http://vavrickova.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=65319&bk=71602, nebyl by tudíž žádný buran a naši českou hroudu by zastupoval sebevědomě a s grácií, protože jako učeň, tovaryš i mistr si prošel celou tu náročnou pouť, aby věděl a vyznal se.
Co mne znepokojuje je skutečnost, že za sebe na postu premiéra zase nemá adekvátní náhradu. Přijde nový politik, je třeba jej zkultivovat, musí se ostřílet, prokousat pitominami a prohádat se o nic s opozicí, což jej vycucá natolik, že nebude mít tolik energie, aby něco pořádného dokončil. Pokud bude silná osobnost a nenechá se odstřelit hned při první velké krizi, pokud se nechá, čeká to na dalšího. Do kolečka do kola. Zase jsme tam, jde jsme byli.
Takový nadějný politik to ovšem pochopitelně nemá snadné. Cokoli v minulosti provedl, vyplácne na něj tu pitominu nějaký aktivní šťoura v tu nejméně příhodnou chvíli. A byť by byl sebeschopnější a někam nás posunul, smůla. Ovšem ta naše.
Je to šichta, ta politika. Tak jako se připravují pro různá povolání odborníci, tady by mohlo být na místě připravovat takovéto adepty jako stážisty, aby po hupsnutí natvrdo již za sebou měli tyto nešvary a mohli udělat kus pořádné práce. Taky by se během stážování stihlo vyšťourat kde co.
Lékař vás taky hned po škole hned nevykuchá a na své povolání mají dokonce mnohem tvrdší přípravu, protože jde o život.
V té politice, mám silný pocit nám jde taky o život. O kvalitní plnohodnotný život.
