Sociální systém - svůdná Siréna

Lidé si vytvořili morální dogmata, a jejich uplatňování nadřazují přírodním zákonům. Přírodní zákony jsou však na morálce zcela nezávislé. Morálka se však odtrhla od reality natolik, že je nucena přírodní zákony ignorovat a dokonce i popírat.

V USA bylo na počátku šedesátých let běžné, že se musí každý člověk postarat sám o sebe. Rodinné vazby byly velice silné, lidé si v rámci rodin pomáhali. Platit si plnou cenu lékařského ošetření připadalo lidem zcela samozřejmé. Systém soukromého pojištění fungoval také, ale byl celkem drahý, protože pro něj platí stejná pravidla, jako u kteréhokoliv jiného pojištění. Pojištění prostě musí pokrýt náklady pojistných událostí, provoz pojišťovny a příslušný zisk.

To, že občas někdo umřel, protože neměl na lékaře peníze bylo také přirozené. Lékařské ošetření je také práce a zadarmo ji může dělat pouze rentiér. Lékaři v USA přesto občas samaritánsky přimhouřili oči a ošetřili někoho zadarmo. Existovaly i charitativní organizace, které léčili zadarmo. Lidská morálka se však vyvíjela a vyprodukovala právo na lékařské ošetření. Tedy právo na obdržení služby zadarmo. V systému spravedlivé dělby práce, kterým neregulovaný kapitalismus je, tím vznikl problém. Bylo nutné někoho přinutit, aby tu lékařskou péči poskytovanou zadarmo, zaplatil.

V roce 1965 byl tedy v USA schválen zákon o Medicare (zdravotní péče zdarma pro lidi starší 65 let) a Medicaid (pro chudé). Normální lidé to vnímali jako určitou formu charity. Běžným lidem připadalo samozřejmé platit sobě a svým příbuzným lékařskou péči. Žádnou charitu nepotřebovali. Všichni předpokládali, že „charitativní“ výdaje budou v řádech milionů dolarů a rozpočet to unese. Po deseti letech však programy Medicare a Medicaid polykaly ročně přes 500 miliard USD a neustále rostly. Ono, když je něco zadarmo, tak je poptávka neomezená. Lidé by zadarmo chodili k lékaři třeba i na manikůru.

Růst výdajů na bezplatné zdravotnictví se pokusil omezit R. Regan. V podstatě došlo k výrazné regulaci limitů nákladů na jednotlivé zdravotnické úkony. Výsledkem bylo kromě omezení neustálého růstu výdajů, také jejich přenesení na lékaře a platící pacienty. Lékaři totiž byli a jsou nuceni prodávat své služby za ceny, které jsou pro ně nevýhodné. Kvalita služeb poskytovaných z vládních sociálních programů výrazně klesla. Kvalitní lékaři se poskytování péče v rámci těchto programů vyhýbají, tedy pokud nechtějí prznit svou práci nebo zkrachovat.

Demokrat Clinton a zejména jeho manželka se snažili systém „vylepšit“ a přiblížit ho „evropskému modelu“, který vychází z komunistické ideologie. Vzhledem k nevůli většiny daňových poplatníků (nikoliv většiny občanů USA) a masivní mediální kampani opozice se jim to nepodařilo. V roce 1976 se bezplatnost rozšířila i na „méně chudé“ programem SCHIP, který je určen pro děti.

Výše uvedený systém prakticky funguje dodnes. Ročně spolyká přibližně jeden bilion USD. Je to přibližně dvojnásobek amerického vojenského rozpočtu, jehož výši mnozí pacifisté kritizují. Nutno dodat, že normální Američané  nakoupí přímými platbami a z pojistek zdravotní služby také za 1 bilion dolarů. V USA lze nakoupit ty nejlepší zdravotní služby na světě.

Dnešní většina Američanů se současným stavem není spokojena. Úroveň bezplatného zdravotnictví v USA je totiž děsivá. Daně a zdravotní pojistky jsou vysoké (málokdo si uvědomuje, že jsou bezplatné programy jednou z hlavních příčin). Američané se od šedesátých let změnili. Tehdy jim vůbec nevadilo, že zadarmo není téměř nic a připadalo jim to naprosto logické. Dnes by chtěli luxus zadarmo, je to přeci lidské: Bohatí mají přeci peněz dost, tak ať nám to zaplatí. Jsou to sobci, když nechtějí platit za druhé. Jsme si přeci všichni rovni, a máme právo na stejný komfort. Máme přeci všichni stejné žaludky, tak proč by měl někdo vydělávat víc. Peníze přeci nejsou všechno. Zdravotnictví není business - Taková je dnešní morálka. Je úžasná, líbivá, spravedlivá, lidská, ohleduplná…

Lidé jsou jako šlechetné děti, které rozdávají majetek rodičů a nevědí, že ještě není zaplacená splátka na hypotéku a faktury za elektřinu. Peníze jsou jim odporné, ti co je po nich chtějí jsou zlí. Je jim zima, někdo by to měl zaplatit…

Sociální systém je jako rakovina. Organismus nerozezná napadené buňky od zdravých a živí je. Napadených buněk přibývá, odebírají živiny a znemožňují fungování důležitých orgánů. Organizmus přestane být životaschopným a odumírá. Přírodní zákony jsou neúprosné a žádná morálka je nezmění.