Politickobyrokratický průmysl.

V demokracii vládnou zástupci politických stran. Politické strany se dostávají k moci pomocí peněz, které investují do reklamních kampaní. Parlamentní politické strany jsou financovány z daní, které platí občané. Na financování se podílejí formou investic i sponzoři. Každá investrice je riziko, jejím cílem je však vždy zisk.

Ve sportu platí diváci za zábavu dobrovolně, za soupeření politických stran musí platit všichni daňoví poplatníci. Politická soutěž je dnes především soutěží o získávání zdrojů přímých a nepřímých příjmů.

Politické strany předvádějí občanům pravolevé politické divadlo, o názory však v podstatě nejde. Rozhodování politiků  nemá na vývoj země příliš velký vliv. Velký vliv však mají náklady, které demokratické vládnutí vyvolává.

Správu státu vždy vykonávají úředníci podle pravidel, které určují společně s vládci. Vyšší úředníci a politici žijí ve vzájemné symbioze. Vzájemně podporují neustále zvyšování vlastních výdajů. Platy, služební byty a další výhody připravují úředníci pro politiky a politici pro úředníky (tím nemyslím obyčejné). Zvbytečné funkce i celé úřady také. Příjmové „trafiky“ jsou jen částí zcela zbytečných nákladů, které těmto lidem musíme zcela nedobrovolně platit.

Mnohem větší „dírou“ do rozpočtu jsou však „výhodné“ nákupy. Politici a jejich pasáci vymýšlejí výdaje, na kterých lze soukromě vydělat. Stačí vymyslet společenskou užitečnost. Tzv. boj proti korupci je zcela neúčínný, což je pochopitelné. Kapři si vlastní rybník nikdy nevypustí. Ze stejných důvodů jsou neúspěšné i pokusy o zefektivnění státní správy.

Zdrojem nadstandartních příjmů je i zneužívání informací pro spekulace s pozemky a akciemi. Výnosy ze spekulací jsou často navyšovány i pomocí rozhodnutí o veřejných a poloveřejných firmách a pozemcích.

Takzvané reformy nesnižují okrádání občanů státem, ale pouze mění toky peněz do jiných kapes. Parlamentní strany jsou nedílnou součástí politicko byrokratického aparátu, který systematicky zneužívá své moci ke zvyšování svého, již nyní zcela neadekvátního podílu na zdrojích. Tzv. služby státu a společenský prospěch jsou pouhými záminkami k dosahování privátních zisků.

Kdo to nechápe, fandí levici, či pravici a rozčiluje se nad koalicemi zdánlivých rivalů.

  

Autor: Ivo Vašíček | čtvrtek 4.11.2010 21:40 | karma článku: 36,26 | přečteno: 3254x