Americké zdravotnictví utrží každoročně nejvíce peněz na světě. V USA existují nejprestižnější lékařská pracoviště. Většinu peněz za zdravotní služby utrácejí Američané na základě svého rozhodnutí. V USA utrácejí za zdravotní služby i bohatí cizinci. Spousty peněz spolykají i zdravotní služby hrazené ze sociálních zdravotních programů zavedených v šedesátých letech.
Zdravotní pojištění je dobrovolné a relativně drahé. Cena pojištění je však přiměřená ke garantovaným službám. Ostatně ani havarijní pojištění auta není levné. Provoz zdravotnického zařízení není jistě méně nákladný než provoz autoservisu.
K vývoji systému zdravotnictví USA: http://vasicek.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=57838&bk=99741
Někteří lidé si nemohou dovolit havarijní pojištění auta. Přibližně 60 milionů Američanů není zdravotně pojištěno. Na své pojištění si neumějí vydělat a nebo na jakoukoliv prevenci zvysoka kašlou. Pro tyhle lidi však existují systémy vládní pomoci. Nepojištění v případě potřeby obdrží nějakou formu základní zdravotní pomoci nevalné úrovně. Nutno dodat, že problém mají i lidé, kteří se rozhodli pojistit až v okamžiku, kdy mají zdravotní problém. Reakce pojišťoven je celkem logická, ale je předmětem kritiky. Žádná pojišťovna s vámi neuzavře havarijní pojištění, když už máte nabourané auto.
Obama se svým týmem chtějí situaci nepojištěných zlepšit, říkají tomu zdravotní reforma. Kolem reformy je vedeno mnoho složitých diskusí. Podstata řešení je však jednoduchá:
Určit toho, kdo zaplatí zdravotní péči za ty, kteří ji zaplatit nechtějí nebo nemohou.
Může se to všelijak maskovat a „balit“ do ušlechtilých frází. Podstata řešení nemůže být jiná. Někdo, to prostě zaplatit musí. A ten kdo to zaplatí nedostane nic, maximálně tak „dobrý pocit“.
Variantnost řešení spočívá pouze v tom, jakým způsobem budou „solventní“ přinuceni k tomu, aby zaplatili za služby poskytované jiným zdarma.
