Celý Vesmír je živý organismus. Galaxie, hvězdy, planety, příroda i lidé jsou časoprostorovou projekcí jeho těla.
Vesmír prostřednictvím přírody a lidí poznává sám sebe. Postupným vývojem zvyšuje rozsah kontroly nad svým tělem. Svou vůli Vesmír deleguje do všech forem života. Vytváří struktury buněk překonávající primární gravitační a chemické uspořádání. Uvádí pomocí svalů stále více hmoty do pohybu vzdorujícímu primárnímu rozvržení hmoty. Prostřednictvím člověka rozšiřuje Vesmír ovládání dílčích částí hmoty i pomocí strojů. Transformací lidských vědomí, z biologických těl do soustrojí kyborgů, množství ovládané hmoty dále narůstá. Vesmír postupně svou vůlí ovládne veškerou svou hmotu zevnitř – každý element svého těla. Je-li všechna hmota vesmíru ovládána vůlí ztrácí časoprostor a vnější uspořádání hmoty (gravitace) smysl.
Vesmír je vůlí vytvářející informace z chaosu. V každém „nádechu" vytváří informace z chaosu a projektuje je do hmoty, která se k chaosu snaží vrátit. Snaha hmoty o návrat k chaosu se projevuje v její časoprostorové projekci jako její energie.
Všichni lidé jsou součástí stejného těla, podobně jako jsou lidské buňky součástí těla lidského. Biologický vývoj je poháněn soutěží o zdroje, která zrychluje proces šíření vůle ve hmotě. Šíří a rozvíjí se od nejjednodušších organismů, až k člověku, který je jednou z nejvyšších forem biologického života. Inteligentní formy života se postupně zbavují závislosti na svém živočišném původu. Čím více se člověk blíží transformaci v kyborga, tím více pro něj ztrácí soupeření o zdroje význam. Dokud je však člověk závislý na své biologické podstatě, nemůže se soupeření o zdroje vzdát. S rostoucím poznáním, které lidské společenství sdílí, rostou i schopnosti získávání zdrojů. Čím více má člověk zdrojů k přežití, tím méně je pro něj nutné soupeřit. Čím méně se musí starat o získávání zdrojů, tím více se může věnovat poznání, které je cestou k završení vývoje biologického života. Transformací v kyborgy vědomí proniká hlouběji do struktur Vesmíru a učí se je ovládat, podobně jako novorozenec své končetiny. Vrcholem vývoje kyborgů je „dospělý“ Vesmír ovládající a uvědomující si sám sebe. Vesmír schopný „výdechu“ ve kterém znovu vytváří z chaosu časoprostor a hmotu, sám sebe. Vesmír je oscilující „vůlí“ v chaosu.
