Eusociální druhy jsou obecně úspěšnější než ostatní druhy, ale fungování kolonie je náročnější na přírodní zdroje a pomalejší v rozmnožování a expanzi. To je důvodem, proč eusociální druhy zcela nevytlačily jiné živočichy.
V současné době je vědcům známo asi 15 000 druhů živočichů, žijících v eusociálních společenstvích – asi 10 000 druhů mravenců, 2000 druhů termitů, zbytek tvoří včely, čmeláci, vosy a několik druhů savců – nejznámějšími jsou rypoš lysý a rypoš damarský. Zatímco všechny dosud známé druhy mravenců a termitů žijí v eusociálních společenstvích, u včel, vos a čmeláků je eusociální pouze menší část všech druhů. Termiti jsou nejstarším eusociálním hmyzem, vyvinuli se asi před 200 miliony let. Jako eusociální se jeví i některé druhy mšic, třásnokřídlých, korýšů, brouk Austroplatypus incompertus a i jiní členovci.
Cituji ze zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Eusocialita
A doplňuji:
Člověk žijící v koncentrovaných společenstvích přežívá jen díky eusociálním vztahům. Na rozdíl od hmyzu není k podílu na dělbě práce přinucen „pudově“. Člověk přežívá v podobách společenství, která jsou schopna zorganizovat lidskou práci a přístup ke zdrojům. Zdroje k životu spotřebovávají všichni žijící. Zdroje vznikají prací.
Zdokonaluje způsob získávání zdrojů a tím vytváří prostor pro své další množení. Dnes na Zemi žije asi 7 miliard lidí. Podíl na tvorbě zdrojů však není určen pudově, určován je společenskou hierarchií. Základní formou organizace práce je otroctví. Lidé jsou k práci přinuceni strachem. Když nepracují, mohou být i zabiti. Vyšší formou jsou peníze. Peníze jsou poukázkami na zdroje a lidé je mohou získávat za práci. Peníze fungují jako pozitivní i negativní motivace. Možnost vydělávat hodně peněz prací motivuje silně, hrozba ztráty komfortu při nekonání práce je „sociální bič“. Už několik staletí nahrazují peníze otrokářův bič. Pro lidi je motivace pomocí peněz příjemnější. Problém nastává, když se systém přerozdělování peněz (trh + stát) zadrhne. Není podstatné z jakých důvodů.
U lidí je soužití složitější než u jiných tvorů. Když se systém přerozdělování zdrojů „zadrhne“ lidé se navzájem i masově zabíjejí. Neznám důvod existence tohoto jevu, ale ve vývoji lidské společnosti k těmto jevům celkem pravidelně dochází.
I když u včel také dochází k odumřením společenství při „Zatrubčení“. Když není ve společenství včel matka, vyvinou se „falešné matky“ (trubčice) z dělnic. Jsou schopny klást vajíčka, ale nejsou schopny oplodnění. Z vajíček se proto líhnou jenom trubci. Trubci nic nedělají, jen mávají křídly a jednou za život někteří oplodní matku. Nové dělnice se nelíhnou a žijící postupně umírají. Včely přestávají nosit med, vodu, pyl, bránit úl, krmit larvy, krmit trubčice. Nakonec trubci umírají hlady a s nimi i trubčice.
Nemohu si odpustit citovat ještě jednou z Wikipedie:
Eusocialita u živočichů je takové společenské uspořádání, kdy v jednom hnízdě žije ve vzájemné pospolitosti a spolupráci více jedinců téhož druhu. Eusocialita je vymezena následujícími rysy:
- Dospělí jedinci se starají společně o potomstvo.
- V jednom hnízdě spolu žijí alespoň dvě dospělé generace.
- Společnost hnízda je rozdělena na reprodukující se („královskou“) kastu a nereprodukující se („dělnickou“) kastu.
- Všichni jedinci jsou zcela oddáni celému superorganismu, chrání jej a dbají o jeho přežití.
Můj dodatek: za „hnízdo“ člověka považuji ekonomicky propojené společenství. Dnes už je dominantní globální lidské hnizdo.
