Politika je marketingově maskované odvětví v ekonomice. Politická strana podílející se na moci se opírá o vložený finanční kapitál. Vstupní bariera na „trh“ politiky je limitována stamilionovými výdaji za propagaci. Podobně jako trh pracích prášků či žvýkaček.
U nás je vstupní částka celkem nízká. Na trh politického podnikání vstupuje mnoho menších „firem“. Vítězná prezidentská kampaň v USA stála miliardu dolarů, senátorské stojí statisíce. Tam jsou boje spíše uvnitř „firem“, vlivu v politice dominují banky a jejich vlastníci.
Podstatou politického byznysu je poskytování služeb v oblasti organizace života společnosti. Vytváření prostředí, ve kterém lze spokojeně žít.
Management politických „firem“ si celkem hodně vydělá. Stále častěji si přivydělá i bokem. Vnímám, že lidé „podnikající“ v politice nejrychleji bohatnou.
Politickobyrokratický průmysl ovládá stále větší část trhu. Neustále narůstá podíl přes stát protékajících peněz. Čím má firma větší obrat, tím víc lidí se v ní přiživí. Proto narůstají různé programy a dotace.
Na korporátní úrovni formulují zákony, které přinutí lidi platit různé daně, směrované přímo do rukou skrytě privátním subjektům (poplatky za nosiče informací, likvidaci elektroodpadu). Pomocí zákonů i přímo zhodnocují akcie (prodloužení kopírovacího monopolu ze 70 na 90 let po smrti autora).
Na globální úrovni je důležité udržovat lidi ve schopnosti platit úroky a rozvíjet dluh. Jakékoliv zneužívání státu pro soukromé obohacování zvyšuje neúnosně náklady života všech.
Komentář k aktuální politické situaci:
Na politickém trhu zuří konkurenční boj. Boj je to tvrdý, protože jde mnohým o přežití, politické i ekonomické. V politickém byznysu už je příliš mnoho hráčů a všechny nedokáže nasytit. Noví hráči si zabírají svůj díl na trhu, a staří nechtějí odejít. Po „úsporách“ se situace na „trhu“ zostřuje a nebude pro všechny dost peněz k „uživení“. Některým jde tedy o přežití. Bojují mezi sebou kvůli přístupu ke zdrojům. Navzájem proto do sebe kopou a někteří už žhaví novou kampaň.
VV obchodně politický projekt malých českých podnikatelů, je TOP09 spíše projektem větších investorů, již propojených s nadnárodním kapitálem. Projekt VV je poněkud amatérský, TOP09 si téměř vše outsourcuje u profesionálů. U „tradičních“ stran se boj mezi investory přenáší i na veřejnost prostřednictvím politických skandálů. Investoři ODS stále více bojují i mezi sebou a navzájem si škodí. Investoři ČSSD a ODS k sobě mají často blíž.
Pozn.:
Příležitost pro kapitálově silné.
Mnohé strany jsou zadlužené a investoři už jim tolik nevěří (že uspějí a zajistí byznys), mnohé nemají ještě zaplacené předešlé investice. Kapitálově silná politická uskupení chtějí nové volby, mají dlouhodobější investiční záměr. Spontánní podpora srůstajícího mediálního a reklamního průmyslu je přirozená. Více voleb, více kampaní, více reklamy. Dnes je mediálním produktem i licence na show (Superstar apod.), případně volební kampaň.
Současný vývoj lze vnímat i jako způsob realizace strategie směřování k novým volbám.
