Lidé čtou rádi pohádky, do podoby pohádek rádi upravují i historii. Pokusím se zde krátce interpretovat historii subjektivně, ale bez ideologického kašírování.
Samostatnost a nezávislost každého státu vyplývá z jeho schopnosti používat účinnou vojenskou sílu. O rozdělení světa vždy rozhodovali mocnosti nebo účinné koalice. Mocnosti vznikaly a vznikají, zanikly a zanikají. Mocnosti slábnou a sílí.
V Evropě a přilehlé Asii se situace relativně uklidnila po rozdělení teritorií a sfér vlivu mezi velmoci (Velkou Británii, Koalici Rakousko Uherska a Německa, Osmanskou říši). Mezi velmoci se pokusil přivést Napoleon i Francii, což se mu na pár let i povedlo.Relativně stabilní situace se začala měnit v důsledku ekonomické a organizační neschopnosti Osmanské říše. Osmanská říše nezachytila trendy prudkého rozvoje kapitalismu akcelerovaného průmyslovou revolucí. Na slábnoucí říši se nejprve vrhlo Rusko, které se pokusilo získat území v okolí Černého moře a Kavkazu (Krymská válka). Počátkem dvacátého století začalo Rakousko-Uhersko postupně přebírat kontrolu nad územím, které Turci už nedokázali udržet. První světová válka byla v podstatě vyvolána sporem o rozdělení teritorií umírající Osmanské říše. Situace využilo malé, ale ambiciózní Srbsko, které se odhodlalo s pomocí Ruska obnovit vlastní říši. Rakousko-Uhersko se rozhodlo přimět Srbsko k poslušnosti a okupovanou Bosnu a Hercegovinu anektovali. Sarajevský atentát už byl jen záminkou k útoku na Srbsko, jehož dobytí se jevilo snadným. Neodhadli však, že tím narušují zájmy i jiných mocností.
Výsledkem I.sv. války byla drtivá porážka Rakousko-Uherska a jeho spojence Německa. Většinu území Rakousko-Uherska vítězné mocnosti rozparcelovali, část území ukořistili a na většině vytvořily nové státy. Rakousko-Uhersko přestalo být mocností. Německo také přišlo o významná území na východě i na západě. Část připadla jako kořist Francii a větší část byla integrována do nově vytvořených států. Nebýt bolševické revoluce v Rusku, zřejmě by nové státy vůbec nevznikly. Příslušná území (včetně Československa a Polska) by zřejmě připadla Ruskému carovi. Vytvoření nových států bylo pouze nouzovým opatřením, které mělo dovršit konec obou poražených mocností.
Představitelé nově vytvořených států se mylně domnívali, že mohou samostatně rozhodovat. Německým nacistům se podařilo udělat z Německa znovu mocnost. Německo se proto začalo jako mocnost chovat. Rozsáhlé investice do vědy a techniky v kombinaci s vojenskými výdaji vytvořily z Německa nejsilnější světovou velmoc. Německo začalo znovu získávat zpět území o které přišli v I. Světové válce. Velká Británie se svým Francouzským spojencem přecenili své síly a porušili mnichovskou dohodu. Když Německo zaútočilo na Polsko, vyhlásili GB a F Německu válku a obsadili nepatrné území Německa.
Silné Německo však neváhalo a obě země, které mentálně uvízly na počátku dvacátého století krutě pokořilo. Francie prakticky přestala existovat a Velká Británie přežila jen díky své geografické ostrovní poloze. Všechny státy Evropy se tak staly buď součástí nového impéria - Německé Třetí říše nebo byli jejich otevřenými, či skrytými spojenci. Neutralita Švédska či Švýcarska je pouhá propagandistická iluze.
Posledním velmocenským konkurentem Německa v Evropě zůstávalo Rusko, zformované do impéria zvaného Sovětský Svaz. Paradoxní však je, že bolševickou revoluci sponzorovalo Německo s cílem oslabit Rusko. Německo pozorně sledovalo obnovu Ruského impéria, které si postupně porobovalo své okolí i nad rámec původního carského Ruska. Němci využili své dočasné převahy a pokusili se konkurenční velmoc porazit.
I když byla Třetí říše silná, jeho síla na ovládnutí celého světa zdaleka nestačila. Velice silnou velmocí se začínaly stávat také USA. Americký mocenský potenciál a ambice Němci zcela podcenili. Američané svojí ekonomickou a technologickou podporou pomohli Velké Británii přežít na ostrovech ležících v blízkosti Třetí Říše. Pro světový vývoj však byla významnější americká pomoc Sovětskému svazu. Americká podpora ruského impéria výrazně změnila poměr sil mezi bojujícími stranami. Nebylo to zadarmo, bylo to na dluh.
Američané si však záhy uvědomili, že porážka Německa bude znamenat naprosté ovládnutí Evropy ruským impériem. USA se podařilo dohodnout s vítězícími Rusy a ti jim dovolili dobýt si západní část Třetí říše.
Rusko se díky porážce Třetí říše stalo nejsilnější světovou velmocí. Sovětský Svaz začal svůj vliv šířit po celém světě. Průběh druhé světové války posílil i USA. Celá planeta se stala předmětem dohadování mezi USA a Sovětským svazem. Zpočátku byl úspěšnější Sovětský Svaz. Postupně šířil svůj vliv pod pláštíkem komunistické ideologie do celého světa. Důsledkem „národně osvobozeneckého“ a „třídního“ boje byla „nezávislost“ kolonií a vznik nových komunistických států, zcela kontrolovaných Sovětským Svazem. Vzájemné soupeření zmíněných dvou velmocí se neobešlo bez lokálních válečných konfliktů, USA rozšiřovali svůj vliv mnohem efektivněji, často se přitom uchylovali k podpoře krvavých diktátorů, kteří udělali "práci" za ně.
Sovětský Svaz však začal ke konci století ztrácet svoji sílu, zejména pod vlivem technologického a organizačního zaostávání. Centrální direktivní plánování a drastické omezování vlastnických práv významně snížilo motivaci k práci, Chyby v rozhodování a nedostatek motivace zpomalily růst produktivity.
Československé emancipační snahy, řešil Sovětský Svaz vojenskou akcí. Byl to však první signál zhoršující se situace v ruském impériu. Západní svět ovládaný USA měl v té době plno svých problémů. USA prohrávali ve Vietnamu a konflikt je vyčerpal po všech stránkách. Docházelo k "demaskování"skutečných cílů - válka jako byznys. V mnohých západních zemích se odehrávaly levicové nepokoje. Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa ukázala, že prezentovaná ideologie je pouhým maskováním imperiálních zájmů. Mnozí si v tu chvíli uvědomili, kdo je koho pánem a kdo o čem rozhoduje. Politické ideologie tím byly na obou stranách relativizovány, mnozí si uvědomili, že ideály jsou jen prostředkem maskujícím boj o moc.
Sovětské kolonie důsledně uplatňující komunistická dogmata postupně přestávaly být pro impérium efektivní. Sovětský svaz nedokázal ve svém impériu v osmdesátých letech vytvářet dostatek zdrojů nutných k udržení rovnováhy sil se svým konkurentem. Neschopnost zvládat situaci, se výrazněji projevila neúspěšným řešením konfliktu v Afganistánu. USA však v rámci soupeření vycvičili a vyzbrojili islámské radikály, čímž dali vzniknout nové ideologické platformy, která může být základem nového impéria. Rusko nedokázalo své impérium udržet a rezignovalo na kontrolu svých satelitů. Zbavilo se jich podobně jako jiné velmoci kolonií. Rusko se vzdalo i mnoha území, které získalo v dobách největší slávy Sovětského Svazu.
Američané svůj vliv šířili efektivněji formou podpory autoritativních vůdců. V Iránu však jejich spřátelný vůdce, dosazený po vyvolaném převratu přišel o moc. Příčinou jeho pádu byla stejná ideologie, která zatápěla Rusům v Afganistánu. USA učinili tedy zoufalý pokus se Sadámem Husajnem, který se pokusil Irán „inzultovat“. To se však příliš nedařilo, a tak Američané rezignovali, v té době pro ně nebyla tato oblast příliš důležitá. Irán se však v oblasti "emancipoval" a získal potenciál být nezávislým.
Nepočítali však s tím, že se Irák bude chtít také "emancipovat" a získané zbraně a know-how. Sadám Husajn Irák celkem snadno porazil a obsadil Kuvajt, který byl před kolonizací součástí Iráku. Tím však vznikla panika na straně bohatých arabských zemí v zálivu. Američané proto v regionu "sjednali pořádek a Iráčany z Kuvajtu vyhnali."
Upevnili si tím svoji pozici v regionu, že když budou "loajální" k USA tak jsou před "lidem" v bezpečí. Bohužel se ještě více ukázalo, jakým je válka skvělým byznysem. Ekonomika USA a dolarový finanční systém se staly na válčení závislé. Okupace Iráku je však příliš velkým soustem i pro USA. Už nyní začínají o dlouhodobé výhodnosti celé operace mnozí silně pochybovat. Situace už nemá řešení. Prodlužování okupace Iráku je pro USA dnes již personálně a ekonomicky neúnosné. Stažení amerických vojsk z Iráku téměř jistě destabilizuje celý region. Prakticky by se tím otevřela Iránu cesta k ovládnutí nejen Iráku, ale i blízkého na ropu velice bohatého okolí. USA proto zřejmě podpoří islámské radikály v Iráku, aby tím omezili Iránský vliv.
I když USA zvítězilo ve studené válce, jejímž výsledkem byl rozpad SSSR, propadli se díky ní do dluhů a jejich vliv ve světě významně klesl a jeho udržení se stalo nákladnějším. EU se začíná také "emancipovat" a stává pro USA ekonomickým problémem, který vojenská přítomnost v některých zemích neřeší. Pokud je někdo vítězem studené války, je to nebezpečně sílící Čína a Islamistická ideologie jak platforma emancipace islámského světa. Rusko se už s důsledky studené války vypořádalo a nabírá znovu sílu, která umožní obnovu impéria. Obávám se, že se jim v tom USA pokusí zabránit a zopakují postup Rakousko-Uherska se Srbskem.
