někdy počátkem 21 století: Joakim se stal po reorganizaci velitelem místní policejní jednotky v Malmö. Má smysl pro pořádek a spravedlnost, proto šel před lety k polici. Brzy byl zklamán tou bezmocností a pokrytectvím politiků, kteří házeli policii klacky pod nohy. Prakticky je tak nutili tolerovat zločin a šikanovat slušné lidi.
Národní revoluce však přinesla změny, které vítá. Konečně může dělat pořádně svou práci. Její výsledky jsou už teď vidět. Po pár dnech závladl v ulicích pořádek. Museli sice pozatýkat pár levicových aktivistů, předali je národní gardě, která se s nimi příliš nemazlila. Většina lidí si konečně oddychla, že je někdo zbavil těch vlastizrádců, kteří ničili jejich rodnou zemi a vydávali ji na pospas cizákům.
Dnes jdou kontrolovat přistěhovalce. Národní rada, v čele s Ernstem Bilstromem nařídila uzavření muslimských oblastí a jejich důkladnou kontrolu. Joakim už ví, kam půjdou nejdřív. Budou hledat ukryté zbraně, na které dostali už před měsícem tip od informátorů. Tehdy to velitel zakázal řešit. Úkryt je blízko jedné z mešit, kterých je v té oblasti plno. Mohla to být provokace. Kdyby tam udělali razii a nic nenašli, obviňovali by policisty z islamofobie a xenofobie. Teď už je situace jiná. Přistěhovalci jsou teď vyděšení a v klidu. Nechtějí dát nikomu záminku, aby je začal řešit. Jenže to jim nepomůže, jsou to nepřátelští vetřelci a nikdo je tady nechce.
Joakim svým kolegům vysvětlil plán akce, který důkladně připravil: „Desetičlené komando se rozdělí do dvou skupin a uzavře východy z budovy. Druhý tým půjde dovnitř a zlikviduje případný odpor. Až budeme mít situaci pod kontrolou, zahájí svoji práci Hans se svojí fenkou Atillou.“
Všicni nasedli do aut a v koloně vyrazili k určenému cíli. U zátarasů se pozdravili s vojáky. Od národní revoluce se rozšířil pozdrav: „Heil!“ u kterého hrdě zvedali pravici. V ulicích byl klid, jaký tady nikdy nebýval, muslimani se chovali spořádaně a tiše. Dříve se do této čtvrti dvoučlené hlídky příliš neodvažovaly zajíždět. Přistěhovalci na ně pokřikovali, házeli lahve a odpadky, policisté tehdy prakticky nemohli nic dělat. Dnes je všem jasné, že policisté mají ostře nabito a nějakého mrtvého či zraněného přisťehovalce jim nebude nikdo vyčítat.
Akce proběhla podle plánu. Vše se obešlo bez jediného výstřelu. Na místě zadrželi pět muslimanů, kteří prakticky nekladli vážný odpor. Odvedli je do vozu a po zběžné kontrole prostor, se dali do hledání. Atilla byla dobře vycvičená na hledání zbraní a výbušnin. Po pár vteřinách začala vyštěkávat u skříně, která provizorně zakrývala dveře do další místnosti. Policisté skříň odsunuli a vyrazili dveře. Za dveřmi se skrýval celý arzenál zbraní a vojenské techniky.
Joakim byl nadšený z úspěchu akce, okamžitě nález hlásil na městské velitelství. Dostali rozkaz vše včetně zadržených zodpovědně střežit. Brzy dorazil armádní tým a další policisté. Joakim byl telefonicky pověřen sdruženým velením a převozem celého nálezu a zadržených do vojenských kasáren.
V kasárnách nález převzali ke zkoumání zbraňoví specialisté. Předání zadržených se zůčastnil i šéf oblastní policie. „Mats Källström, SÄPO, dobrý den, gratuluju!“, pozdravil Joakima sympatický pán z bezpečnostní policie. Naštěstí Joakimovi dovolili přihlížet výslechu. Bohužel však se zadržených nikdo nic nedostal, i když je trošku „zmáčkli“.
Přišlo velice zajímavé hlášení od techniků. Mezi zadrženými věcmi našli i několik satelitních telefonů a další komunikační prostředky. Překvapil i nález nekomerčních GPS navigací. Celé vybavení vůbec neodpovídalo prostředkům určeným k běžné teroristické akci. Technicky to vyhodnotili jako vybavení pro akci vojenského útočného komanda.
Brzy převzali režii výslechu přivoláni lidé z CNI (zpravodajská služba). Pentatol sodný brzy zadrženým rozvázal jazyk. Všichni se zakrátko dozvěděli, že Islamastát připravuje rozsáhlý útok na Evropu už na příští týden. Zjistili i mnoho dalších informací.
Policie s armádou začali důkladné kontrolovat všechna podezřelá místa. Zadrželi desítky přistěhovalců, kteří ukrývali zbraně. Zbraní a techniky zadrželi mnoho. Vypadalo to, že zasáhli takzvaně za pět minut dvanáct.
Ernst okamžitě informoval ostatní Evropské země. Švédsko však bylo od vítězství národní revoluce v mezinárodní izolaci. Ernsta Bilstroma označovali za fašistického diktátora a nevěřili mu ani slovo. Nic nepomohlo ani předkládání zadržených důkazů. Ostatní ohrožené země místo toho stupňovali svůj tlak na propuštění zadržených a ukončení výjimečného stavu ve Švédsku.
Joakim telefonoval svému kamarádovi Frankovi do Německa. Loni byl u Franka v Munsteru na dovolené, ten tam učí na vojenské škole. Frank Joakimovým informacím o chystaném útoku muslimanů věřil, rostoucí nepokoje v některých Evropských městech podobný vývoj předjímaly. Německá vláda Frankovi nepomůže, musí se na válku připravit sám, se svými přáteli.
