- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Chudák Sepp, nic zlého netuše, se vrhl tygřím skokem do jednoho z koutů branky, jelikož tak se vždy zatím kopávalo a jednalo se jen o to, ke které z tyčí míč poletí. Událo se to roku 1976 v Bělehradě a my ten šampionát slavně vyhráli. Tonda Penalta dal ten gól za nerozhodného stavu jako poslední aktér nařízeného rozstřelu.
Onen okamžik vstoupil do dějin našeho i evropského fotbalu a legendou se postupně stal i Tonda Penalta. Je to do jisté míry nespravedlivé k tehdejšímu našemu týmu, jelikož tam byli hráči, jejichž podíl na našem triumfu byl při nejmenším stejný. Tu sestavu si skoro pamatuji a po paměti jmenuji další výrazné hráčské osobnosti: nejlepší brankář mistrovství Viktor (jen 183 cm), šéf týmu stoper Ondruš, krajní obránci Pivarník (strýc dnešního známého trenéra), Dobiáš zvaný Patino (při běhu se kopal patami do zadku), střelec Nehoda (později úspěšný hráčský agent) a konečně driblér Franta Veselý.
Bylo to pár vteřin, co Tonda přešel polovinu hřiště, postavil si míč a kopl.
Asi žádný jiný náš fotbalista nezískal v tak krátkém čase tak mnoho.
Na počátku byl nápad, originální myšlenka.
Provedení si ponechal na okamžik nejvypjatější do finále mistrovství Evropy.
Strašně riskoval.
Kdyby Sepp zůstal stát, míč by pohodlně lapil a Tonda by se od českých fandů dočkal věčného zatracení.
Německý brankář však skočil..
Další články autora |
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....