Základní poučka pro gurmány a vůbec lidi si rádi jídlo vychutnávající je, že u stolu se nemá zbytečně moc vybavovat, jen pomlaskávat a povolovat si řemen u kalhot..
Na místě jsou samozřejmě i poklony a vůbec ocenění týkající se chuti a úpravy krmě a sdílení zážitků kulinářských. Lze se například přeptat na návštěvě spojené s pohoštěním: "Kde jste, paní, sehnala ten krásný kousek hovězího..?" Či konstatovat: "Pečínka jedna báseň.." "Mohla byste mi potom dát recept na tu vaši omáčku..?" "Čím dosahujete té vytříbenosti a souhry chutí a vůní? Smekám, dámo" "Právě se snažím udělat něco se svou váhou, ale nemohl jsem prostě odolat, vzal bych si ještě kousek, když jinak nedáte. Vlastně snad dáte.."
Můžeme si všimnout i nápadité výzdoby stolu i uspořádání talířů, mís a sklenic na něm a třeba požádat o solničku. Rozhodně je však záhodno se vyvarovat diskuse o státním rozpočtu. Probírání politických aktualit a volebních preferencí si nechte na pozdější dobu, pokud vám to tedy vůbec stojí za to kazit si tím krásné odpoledne..
Václav Moravec, protagonista diskusního pořadu OVM, už léta v pravé poledne vtrhává do našich domovů. Zve si na kus řeči (a pořádný) hosty a zapřádá s nimi vášnivé diskuse a polemiky o všem, co v politice i ekonomice hýbe světem i naší rozjitřenou společností. Činí tak už 11 let a v posledním roce se nastěhoval do žižkovské vysílací věže tyčící se vysoko nad Prahou. V tamní restauraci tu debatovali včera moderátor i jeho hosté o důsledcích teroristických útoků i ekonomických souvislostech migrační krize.. Dlouho to zdejší zaměstnanci trpěli, ale teď v neděli vstoupili rázně do programu televize. Přehlušili debatu zvučným poplašným signálem i opakovanou výzvou k evakuaci, pronášenou v angličtině...
Vysílání bylo přerušeno a najednou tu byly jen řízky s brambory, skleničky s pivem a později káva v hrnečku..
Samozřejmě - máme na TV bedně vypínací knoflík a někde po ruce přepínač programů. Vždyť my jsme ale (tedy já) už navyklí mít Václava Moravce v neděli k obědu..
Koho tam bude mít příště jako přílohu?
