Columbo, ten detektiv v pomačkaném baloňáčku, nešika a popleta, mi učaroval a co teprve jeho žena. Je úžasná, už proto, že jsem ji nikdy neviděl a že nemá zbytečné řeči..
Pan Columbo si o ní od srdce rád povídá s individuem, jež se chystá usvědčit z nejtěžšího trestného činu, z vraždy a jež taky pomalu a oklikami usvědčuje. Při vyšetřování odchází od předpokládaného vraha (obvykle to bývají úspěšní a zámožní fešáci) a zase se s omluvou vrací a položí otázku. A pak ještě jednu. Přitom se jen mimochodem zmíní o své ženě. Činí tak láskyplně, jako by vrah byl tím člověkem, s nímž si lze nejlépe popovídat o manželce....
Paní Columbo je pro mne symbolem žen, co jsou pořád s námi a přece tu - rozhlížím se - fakticky nikde kolem nejsou. Máme je totiž uloženy v mysli a občas na ně vzpomeneme. Zůstávají v paměti stále stejné, nepřibývají jim vrásky, kila, protivné návyky. Kdysi jsme je potkali - už ani nevíme za jakých okolností. Pršelo či bylo hezky, ve městě nebo ve volné krajině u řeky. Šli jsme s nimi kamsi a dlouho se pak vraceli. Něco mohlo být a naštěstí nebylo. Už jsme je nikdy neviděli..
Paní Columbo..
Pokud není ošklivá, musí být velmi krásná. Představuji si ji jako ženu neurčitého věku a určitých názorů a zásad..
Velmi praktickou..Výbornou kuchařku..Dobrou hospodyni...
Pečuje o manžela a ten možná ve skrytu duše připravuje násilné ukončení jejího života. Nečini mu to sebemenší problémy, jelikož je detektivem a ve svém řemesle se vyzná..
Je pan Columbo vrah?
