Tvůrci komunismu slibovali vznik nového člověka, jenž bude po všech stránkách lepší a dokonalejší. Kdo o něm veřejně zapochyboval, riskoval mnohaletou pracovní dovolenou v lágru. Optimismus byl povinný (viz kniha M.Kundery Žert).
Když člověk nového typu dlouho nepřicházel - a jak by taky mohl -, odkládal se jeho příchod do tzv. "světlých zítřků" časově raději přesně nespecifikovaných.
Po sametovém převratu je s komunismem u nás utrum a podle přirozenosti lidské - po věky víceméně neměnné - je vše s člověkem a jeho vlastnostmi při starém.Tedy se krade, lže, podvádí a dokonce zabíjí. Žádný lepší člověk se neplánuje, kladný hrdina teprve ne. Na odiv se stavějí negativní stránky existence (popularita krimi a vůbec katastrof). Lidé se svými hříšky v médiích spíše chlubí. Do života celebrity, pokud jí chce někdo mermomocí být, náleží i nějaký trestný čin a raději větší. O tom se pak dají krásně psát knížky a třeba i několik (viz Tomáš Řepka, Jiří Kajínek). Advokáti mají žně a věznice jsou přeplněny, a to se do nich dostává jen zlomek provinilců.
Za této situace jsem si se zájmem přečetl zprávu, že nový člověk přece jen existuje. Muselo se ovšem za ním jít hluboko proti proudu času a hledat v odlehlé části světa (z evropského hlediska).. Archeologové tam prý objevili nový druh člověka (hovořili o novém člověku). Žil na Luzonu (souostroví Filipín) před padesáti tisíci lety a dostal vědecké jméno Homo luzonensis. Měřil metr dvacet. Na vojnu by ho tedy dnes nevzali (já tam trčel dva roky). Zatím z něj máme jen pár kostiček, ale archeologové se dál rýpou v hlíně a hledají.
Kam ten prcek zmizel?
Někam pryč, asi ho to tady nebavilo..
Ale kam?
