Jan Vargulič
- Počet článků 208
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 731x
Jan Vargulič
Při psaní blogu seďte s rukama vzadu..
Při psaní blogu seďte s rukama vzadu, naděláte tak nejméně škod. Klidně si i zdřímněte. A máte-li něco užitečnějšího na práci, dejte se do díla, blog neuteče, a když - tak nevadí.Přerovnávejte zásuvky či přepisujte na čisto poslední vůli..
Jan Vargulič
Na psí knížku..(fotoblog)
Romeo a Julie dneška spolu žijí na psí knížku a nic jim neschází. Jenom ta knížka. A mají vůbec psa? A co psi vlastně čtou? My psa máme a pohybuje se ve vysoce kulturním prostředí nízko u podlahy. Přesto má přehled. Vyjde si pro něj třeba na balkon. Pes - jmenuje se Ben - je obklopen knihami. Pelech na matračce má v naší ložnici přímo před knihovnou a stravuje se poblíž jiné knihovny v obýváku. Žije tedy jak my uprostřed knih.Co chvíli si nějakou vybere k prolistování..
Jan Vargulič
Rumburk - "městečko, kde se zastavil čas"?
Říkám si tu formuli nostalgicky s Hrabalem a na konec věty pro jistotu připojuji otazník. Platí to samozřejmě jen pro mne a ne pro dramatický dnešek, kdy se události na severu Čech valí. Před padesáti a více lety jsem v Rumburku žil jako školák a byl to v jistém smyslu idylický čas (dnes samozřejmě vím, že život dospělých měl k selance daleko a že tu spousta lidí trpěla).
Jan Vargulič
Noci, kdy se vraždí (Bartolomějská a ty další)
24. srpna 1572 plavaly po Seině mrtvoly hugenotů a bylo jich tolik, že ryby z řeky se nedaly jíst. Zabíjelo se na potkání. A krutě. Arkebuzami, pistolemi, dýkami, kordy i halapartnami. Ty vražedné noci byly vlastně dvě. Nejprve se bojůvky katolíků vypořádaly s vůdci hugenotů. První přišel na řadu admirál Coligny, do té doby rádce krále Karla IX. Už o dva dny dříve se stal obětí atentátu a nyní jej bez milosti mečem dorazili a jeho mrtvé tělo vyhodili oknem na dlažbu. Pak svou víru zaplatilo životem mnoho dalších. Následující noc akce živelnější. Iniciastivy se chopili samotní Pařížané a jejich cílem bylo vyhlazení všech nekatolíků. Proto se konaly zuřivé útoky na ženy, hlavně těhotné, byly vybíjeny děti a kastrováni muži.Pro Paříž se počet obětí odhaduje na tři tisíce, v ostatní Francii, kam se masakry rozšířily, počet až desetinásobný. Bartolomějská noc zaznamenala velký ohlas v ostatní Evropě. Panovník hrůzné činy vysvětloval, jak už to bývá, státním zájmem..Krveprolití ze srpna 1572 se promítlo i do umírání Karla IX. o necelé dva roky později, kdy zemřel jako mladík 24 letý. Na současníky silně zapůsobily mohutné záchvaty chrlení krve. Pro reformované autory to bylo důkazem zatracení krále od boha, pro katolíky pak naopak doklad božího vyvolení.
Jan Vargulič
Pan Agassi a pan Graf - otcové slavných dětí - se seznamují..
Celkem banální situace..Sešli se dva postarší tatíci, aby se blíže seznámili, když už jejich dávno dospělé děti spolu se vším všudy žijí a chtějí se i brát. Sluší se přece navzájem se poznat, pohovořit, upozornit na rodinné zvláštnosti a třeba se i nějak originálně předvést. Byl to pan Mike Agassi, Američan, původem z Iránu, ale vlastně Armén, kdysi boxer ve welteru a dvojnásobný účastník olympijských her. Ten tu byl doma v baráku na okraji Las Vegas, městě heren uprostřed pouště. Na návštěvu z daleka přijel pan Peter Graf, Němec, kultivovaný člověk s dobrými vyjadřovacími schopnostmi, ale taky ovšem kriminálník (seděl pro krácení daní)..
Jan Vargulič
Prostě - Prostějov..
Činím tak s železnou pravidelností už pěkných pár let. Vždy v úterý na přelomu května a června nasedám v metropoli Hané do zeleně vyvedené škodovečky parťáka z kurtů (předtím se nechám od něj nedobrovolně v mači na dva sety porazit) a oklikou - vůz má svá léta i své mouchy - se pomalu řítíme žírnou rovinou cotodá vesničkami, kde už dlouho neviděli pořádné auto a teď si ho chtějí honem omrknout. Muži, ženy i děti ve svátečním nadšeně vybíhají na zápraží a mávají, my jedeme dál. Naším cílem jsou - jak jinak - zase kurty..
Jan Vargulič
Ulice U Jedné mince..
Byl první máj, čehosi čas, holubů na rynku zval k nakupování a k okukování hlas, jelikož tu bylo plno stánků. Ekologický jarmark rozložil na pultíky své zboží. Všehochuť a všehonechuť. Poprchávalo a bylo chladno. Docela blízko cvakaly zuby bližních i digifoťáky. Doma se sháněl můj deštník s děravým futrálem, na mne pořád ještě dost elegantní. Před orlojem náhle háj paraplat. Šraml se zbavoval šlágrů. Házel nám je k nohám a do uší..
Jan Vargulič
Bezhlaví přicházejí...
Mít hlavu není samozřejmost. O tom by mohl vyprávět, kdyby se to dalo, Ludvík XVI. i jeho manželka Marie Antoinetta. A taky Maxmilián Robespierre a Georges Danton. Občas jsem hlavu v životě ztratil, ale nikdy ne úplně. Obyčejně pro hloupost a z hlouposti..Ti lidé jdoucí po chodníku svou hlavu na ramenou pevně mají a za trest si proto dělají z lecčeho těžkou hlavu, jindy však jdou do všeho bezhlavě a hlava nehlava a třeba i hlavou proti zdi. Nechte na hlavě..
Jan Vargulič
Ulice U Akademikova lejna..(Chodím ulicemi VIII. Fotoblog)
Na počátku šedesátých let jsme za tímto rohem (viz fotku) my tehdejší studenti vždy zahnuli vlevo. Byla tam hospůdka Vegeta a nás tu čekaly vůně ze servírovaných jídel a taky pivo a rohlíky, a když jsme se rozšoupli, i gulášovka. Ten roh je zde nadále - nyní i s nápisem - i ulička vedoucí nahoru pár kroků k fakultě, ale študáci směřují úplně jinam už proto, že se v prostorách bývalé hospůdky mezitím vystřídala řada vzkvétajících a pak zase krachujících firem..
Jan Vargulič
Polámal se mraveneček aneb manžel je na školení..
Dostala se nám - a ani nevíme jak a proč - do rukou a do počítače diskuse k blogo-článku Rojení mravenců a jejich svatební let. Přetiskujeme ji jako svého druhu sociologický dokument o vztazích mezi několika osobami a jako ukázku toho, jak se dá využít (zneužít) diskuse na blogu. Vystupují tu střídavě solidní badatel pan Mravencolog, paní Heduš, počestná manželka a zároveň milenka, dychtivý milenec pan Rosťa a konečně neinformovaný a zmatený manžel Jirka..A samozřejmě - bezejmenní mravenci..
Jan Vargulič
Okno do dvora II (fotoblog)..
Ptáci, Psycho, Marnie, Vertigo, Zběsilost....Už z názvů filmů režiséra Alfreda Hitchcocka, klasika těch, co se rádi bojí, dýchne na nás něco zvláštního. A což teprve ze samotných filmů. Hotové orgie děsu, tajemna a napětí.. Jeden z jeho nejlepších opusů, kdysi mnou viděný, jsem si nepřímo a zprostředkovaně připomněl nedávno a ještě na něj myslím. Je to Okno do dvora (v originále Rear Window), příběh fotografa, jenž si zlomil nohu a je momentálně odkázán na kolečkové křeslo. Upoután na ně, z dlouhé chvíle vyhlíží z okna a pozoruje v jiném okně dění v bytě naproti přes dvůr. Leccos se tak dozví a zároveň si leccos domýšlí. Mihají se před ním postavy a siluety. Nakonec ho pohltí atmosféra příběhu, jenž si vykonstruuje. Příběhu o chystané vraždě...
Jan Vargulič
Říkali mu Vova a taky šéf nebo lotr..
Je po válce, začínám chodit do školy a doma máme na kredenci rádio. Myslím, že dvoulampovku. Jednou u oběda jsem zaslechl, že právě popravují K. H. Franka. To si pamatuji přesně. Pak zase jindy slyším, že kdosi říká: "Jdu z hradu.." Později u babičky na vesnici (z okna výhled na hnojiště) mastíme karty a ke mně z mluvící bedýnky zaznívá, že je to nula nula a že hrajeme s Kanadou. To už jsem byl vědomostmi o kus dál a věděl, že právě probíhá zimní olympiáda a pyšnil se na ty naše. Zábrodského, Konopáska..Ještě jindy se v mlze nad jakýmsi kanálem (dnes vím, že La Manche) ztratilo letadlo s šesti našimi hokejisty. Je kolem toho poprask a spousta spekulací..
Jan Vargulič
"..jsem zpíval šeptem v stínu šibenice.."
"Chtějí mě snad pověsit?" "Obávám se, že je tomu tak.."Tento dialog, byť o něco delší, probíhal mezi obžalovaným Jiřím Hejdou a jeho právním zástupcem v rámci soudního procesu se skupinou Milady Horákové (květen 1950). Obžalovaný tomu ještě nevěří, ale už se mu do hlavy vkrádají myšlenky, nebude-li věšení příliš bolet. Myslí si, že ta bolest bude kratší a menší než u zubaře. Člověk pověšený na šibenici přece jen brzy upadne do bezvědomí, říká si.
Jan Vargulič
Bez konce porno je - zklamánať zvědavost má..(For your eyes only)
Asi dost neoprávněně nechal jsem se svést k parafrázi známého verše Karla Hynka Máchy, když jsem si v knížce Pavla Vašáka Šifrovaný deník Karla Hynka Máchy s jistými potížemi poprvé přečetl jeho dlouho obsahově utajované zápisky. S jistými potížemi proto, že předkládaný dešifrovaný text je psán jeden řádek běžným způsobem zleva doprava a ten další v opačném směru. Zvědavý a zvídavý člověk, aby si ukroutil hlavu..
Jan Vargulič
"Drobný si nechte, pane premiér..."
"Dobrý den, pane premiér, mám tady u vás v trafice premiéru u premiéra. Se mi poved fór a že se ani nezasmějete. Nebuďte smutnej, tady máte moc dobrý flek. Kšefty se jen pohrnou, co lidí se na vás přijde podívat. Třeba teď moje Božka..Nestyď se..Zná vás jen z bedny.Uvidíme, jak to s váma půjde a prosím příště mi noviny dávejte do pravý ruky a písmenkama nahoru. Budu to číst, víme.
Jan Vargulič
Zblo zbla....
Mám rád pojmy přesně definované a právě taková se mi zdá být formulace zblo zbla..Je to pro mne ta nejmenší možná míra. A mám o ní velmi přesnou představu. Raději jí ovšem neřeknu..
Jan Vargulič
Zahrada záhada...
Máme zahradu a v ní záhadu.Je z pozinkovaného plechu, s lisovanými výztuhami, válcovitého tvaru a rozvaluje se na rozmoklém trávníku.Je to z obou stran uzavřený barel tuzemské výroby. My jej ve vodě obcházíme, klepeme na něj kloubem ukazováku a já říkám: "Tak vylez, vylez, pracháči.."
Jan Vargulič
"Jedu v tramvaji a nějakej blb mě fotí.."(Chodím ulicemi VII. Foto)
Vlastně bylo to jinak. Slečna zabraná do hovoru s kýmsi pro ni důležitým a já, jenž jsem pro ni městský vzduch, jel v zadnějším voze. Vymyslel jsem si záběr na zpětné zrcátko a ona se mi tam holka přimotala. Jindy fotím třeba portál renesanční radnice a jako naschvál vstoupí do hledáčku babka s nůší klestí. Mám v hledáčku útulek pro bezdomovce a kolem jde byznysmen s naditou peněženkou. Vždycky se nachomejtne někde někdo a naruší symetrickou asymetrii zlatého řezu. Jsou s tím potíže. Asi by mi vyhovovala ledová pustina či poušť Gobi, ale to bych si brzy říkal, nejsou lidi. A jsou?
Jan Vargulič
Slova do větru..
Mějte kontrolunad svým šílenstvím.V závodu hlemýžďůten poslední..
Jan Vargulič
Taková pěkná osmnáctka..
Potkal jsem ji v našem městě a přes svůj věk (nebo právě kvůli němu) oči jsem na ní mohl nechat..Taková opravdu velmi pěkná osmáctka se vším, co by k ní mělo a mohlo patřit. Voněla mi, přinášela dlouho nepoznanou svěžest a čeřila duši vzpomínkami.
Jan Vargulič
"Ty spratku zasranej.."
Už zase nás doma kolem stolu honila mlsná a bylo na čase něco dobrého napéct.. "Podívej, co mám..To je přece od Mišky.."Z potrhané a zaschlými stříkanci tuku pocákané knížky receptů vylovila žena tvrdou kartičku, jaká je k dostání v nákupním středisku a kam píšeme svá pošetilá přání a rozmazlené stížnosti.Stálo na ní velkými tiskacími písmeny: "Ty spratku zasranej.."
Jan Vargulič
Můj seriál Ulice aneb veselé i smutné příhody z natáčení....
Bylo kdysi jedno město a v něm ulice a ty měly jména. V tom městě jsem žil. Měl vrzavé boty, dvě děti, jednu ženu a později i vnučku neposedu..
Jan Vargulič
Top kníže nahoře....
Řadu měsíců byl zde na Hané strážcem času Karel Schwarzenberg. Uvelebil se totiž přímo pod otáčivými hodinami a slušelo mu to velice. Bylo ho vidět na místech, kde byste ho nečekali. Šli jste po chodníku a mysleli na hlouposti (jak jinak) a na křižovatce vás z výšky sledoval přísným pohledem pan kníže. Moudře mlčel, co taky s těmi dole pořád povídat..A mračil se. Pořád mračil..
Jan Vargulič
Pánská návštěva...
Měřil tak metr třicet a nebylo ho slyšet, i když podle pohybu úst nějaké zvuky snad vydával. Byla to první pánská návštěva u nás. Alespoň pro Michaelu..
Jan Vargulič
Hra na Sáblíka...
Je sobotní dopoledne na začátku března a jdeme s ženou do centra hanácké metropole. Ostatně nemáme to daleko. Odhadem - tak za dvěma rohy. Hned za tím prvním pokládáme na chodník zánovní polobotky s úplně novými tkaničkami jako sponzorský dar městu a některému z jeho obyvatel. Ulice jsou skoro pusté. Hanáci dnes dlouho vyspávají. Až u Prioru tři čtyři mladí muži bez domova, ale ne bez láhve. Vlastně ne jedné..Naproti si prozpěvuje zarostlý chlápek s kytarou, i když mu asi do zpěvu moc není. Nemá totiž důvod - v čepici na zemi se lesknou jen drobňásky...
| předchozí | ... 3 4 5 6 7 8 9 | další |
