Jak víc plýtvat?

Horko jako na Sahaře lidé zalévají zahradu a plní bazény studenou vodou, někdy se do nich chodí schladit ne jen kvůli horku.

Horko na padnutí, teploměr se vaří za oknem, stavba domu se však nesmí přerušit. Brzy se na domě vypíná  zbrusu nová střecha, aby se zjistilo, jeli vše v pořádku, musí sprchnout. Krásná řeč, ale malíř oblohy stále nechce použit jinou barvu nežli modrou ani jeden mráček nechce přimalovat. Proto se nejde nějaká chytrá hlava, která vymyslí, že se použije voda pitná. Střecha touto zatěžkávající zkouškou projde a může se pracovat dál.

 Za pár měsíců na to přijde opisovačka a dívá se nevěřícně na spotřebu 100 kubíků v novostavbě? Napadlo jí jediné slovo porucha. Spotřebu oznámí majitelovi a ptá se ,,Můžu se zeptat, kde jste přišli k takové spotřebě, mohla by to totiž být i porucha." Pán ji s úsměvem odpoví ,,Ale to jsme jen zkoušeli novou střechu, jestli neteče. Na kolik nás to vejde" ,,Asi na sedm tisíc. Upřímně nebylo by lepší počkat na déšť?" nadhodí opatrně opisovačka.

Opisovačka se koukne na vodoměr okolo 470 kubíků, tady se někdo zbláznil!,, Jaký je stav" zeptá se paní ,,Okolo 470 kubíků" a čeká na hysterický záchvat. Avšak paní nehne ani brvou a poznamená ,,Čekala jsem víc" opisovačka se rozloučím. Když odchází, prohlíží si nádherně zelený trávník a ten luxusní rybníček, zřejmě se jí líbí teď zahrada mnohem víc než jako rozkopaná před půl rokem. Doufám, že se jí bude líbit i učet za vodu na 20 000. Že lidé na svých zahrádkách utopí i 100 kubíků vody na to jsem si už zvykla, a když na to mají tak proč ne? Ale skoro 500 kubíků není to trochu moc?    

Ps: Občas sice nepíši nějaký smýšlený příběh, ale snažím se psát především fakta. Protože jak říkam,,Nejlepší příběhy píše sám život" To byl další z nich.