Čí sú hody? Naše! (Fotografie ze Slováckých hodů)

Na Slovácku jsou hody velikým svátkem. Na tuto každoroční podzimní veselici  se místní lidé připravují a chystají i týdny předem. Natírají oprýskaná vrata, leští  kachličky, vymetají sklepy, umývají  okna a perou záclony. Vaří, smaží, pečou.  Koláčky, trubičky, zákusky, husa, kachna, králík, co kdo má rád, k tomu víno, i nezbytná slivovice. Zve se rodina a známí  a "hoduje se".

V sobotu nebo v neděli se sejde chasa a za vyhrávání muziky obchází domy předem zvolených stárků a stárek. Ti pronesou krátkou, většinou vtipnou řeč, chasa tančí a zpívá za doprovodu cimbálové nebo dechové muziky, samozřejmě nechybí sólo pro rodiče. Pro ně je velkou ctí, když je jejich potomek vyznamenán úlohou stárka či stárky, pro chasu i přihlížející sousedy a hosty mají připraveno bohaté pohoštění. Pokud je v dědině obecní úřad, jde celý průvod se stárky v čele požádat starostu o hodové právo. Ten chase právo předá s ponaučením, jak se mají při zábavě chovat a jak právo chránit.

Do kroje se oblékají i ti nejmenší.

Chasa s muzikou před domem mladšího stárka.

V čele průvodu si mladší stárek jde pro svou hodovou partnerku - mladší stárku.

Krojovaní i hosté čekají, až ze svého domu vyjde mladší stárka.

Sólo pro rodiče.

A nyní jde průvod pro staršího stárka.

Starší stárek.

V pozdním odpoledni se nakonec dojde ke starší stárce.

Starší stárka vychází z domu.

Sólo.

No a večer se koná v kulturním domě hodová zábava. Ta končí až v brzkých ranních hodinách....

Pro mě jsou hody vždy nádherným (nejen) kulturním zážitkem.