Západ Krušných hor

Nic nemuset. Vlastně dělat co si člověk umane, co miluje, co ho baví. Nikoho neobtěžovat, ale zároveň nebýt nikým neobtěžován.      

Jestli je to sobectví nevím.

Ale toto vše mne naplňuje a předešlá písmenka se stávají realitou při  návštěvách Krušných hor. A může to být jak na kole, při pěších turach, či na běžkách.

Ač je to povětšinou na kole a někdy o dřině,  tak je to pořád o svobodě. "Odhodit jemně" kolo a ve vteřinách se snažit o obrázky trvající právě ty vteřiny. Vyrazit si na výlet už třeba brzy ráno, směr si upravovat v mysli v sedle kola, i když určité body jsou vytyčeny.

Zchladit si pivkem kde chci, poznávat nové lidi, a pak si zase zmizet do samoty. Prožít si západy a svítání. A připadat si jak mořeplavec, který neví kde zakotvi.

Tyto obrázky vznikly právě při jednom takovém několikadenním cyklovýletu v západní části Krušných hor.

                                                          Přehrada Muldenberg

                                                         Rozhledna Landwust

                                                               Bývalé Háje

                    Znovuobnovená kaplička sv. Jana Nepomuckého na bývalém Mílově                       

                                                                     Rolava           

                                                                    Ryžovna

                                         Rolavský rybník, dle místních Líné jezírko                          

                                                                     Kraslice                 

                                   Pocit nejvyšší blaženosti na Jelení s kozenkama