Pěškování

Jak bych si chtěl letošní zimu pořádně zabrodit ve sněhu, vzít běžky a zaběžkovat po krušnohorských planinách bez stop.

Zatím je to spíš o pěškování. Ale i to může kromě skvělého pocitu na duši přinést adrenalin

Při jednom pěškování po horách nás míjí lesáci - jesli jsme neviděli jezevčíka.

/Napadlo mne vzít si telefon, jenže pak jak na potvoru by se neodehrál příběh ala Hollywood. /
Takže odpovědí bylo "bohužel". A pak zmíněný filmový příběh začíná, po 15 minutách vidíme na cestě mokrého a klepajícího se tvora. A nikde nikdo. Co vymyslet?

Velkou naději jsem vkládal do nedalekého stavení u Nového Domu, kde občas přebývají myslivci. Želbohu s koncem lovecké sezony po nich ani slechu  natož vidu.
Zavolat kamarádovi dřevorubci, jestli nezná nějakého lesáka, kterému schází psík, jezevčík drsnosrstý.
Příběh Hollywoodu byl zdárně dokončen.