Doupovskem

Je to vždy stejné, večer je v plánu cyklovýlet jak bych objel na kole snad i půl zeměkoule. A s ranním svítáním bych kolo nejraději prodal prvnímu kolemjdoucímu. Před tímto cyklovýletem to bylo obdobné.

Ale nakonec je člověk šťastný, že se dokopal a po návratu se snad malinko může cítit jako hrdobce.

A návštěva míst doposud nepoznaných byla zdařilá. V itineráři jsem si vytyčil čtyři body poznání, k tomu se poté nabalují další zajímavosti.

Šemnická skála, Andělská Hora, kostel ve Svatoboru, rozhledna Bučina.Vlakem do Hájku, což je poslední zastávka před Karlovými Vary a poté už před námi jen nádherná divočina Doupovských hor, které se vpravo dotýkají hranice Slavkovského lesa. Právě díky svému zákazu přístupu do většiny míst Doupovských hor, jsou tajemné a vlastně nepoznamenané lidskou civilizací. Jsou kopcovité a neskutečně zelené. Toulání se odehrávalo po jejich severním okraji, kde jsou přístupné.Zpáteční cestu si můžeme naplánovat podle stavu mysli a nohou. Má mysl  a nohy mne vedly z Doupovska Poohřím do Klášterce nad Ohří.Železnice vede po celém Podkrušnohoří, vlastně od Chebu po Děčín, takže výchozím bodem nemusí být jen Chomutov…A cílovým Klášterec nad Ohří.Našlapáno něco málo přes 60 km.

1. Horní hrad
2. z rozhledny Bučina, pod námi Kyselka
3. kostel Nejsvětější trojice. v Andělské hoře
4. Andělská Hora
5. Andělská Hora
6. kostel ve Svatoboru
7. kostel ve Svatoboru
8. pohled z rozhledny Bučina na Klínovec
9. kaple Panny Marie v bývalém Štichově Mlýně
10. od Lesní kaple pohled na Ohří
11. zátiší stromku s cestou
12. nedaleko Šemnické skály
13. Šemnická skála