Část II. - Dělení podle temperamentu a zaměření - třídí učitele podle čtyř druhů temperamentu a všeobecného směřování. Z kapitolky jsem vybrala dvě charakteristiky...
Učitel cholerik
Bývá s ním zábava, ale dokáže studentům připravit i hororové chvilky plné strachu a napětí. Hodně mluví, nevybíravě ventiluje své pocity. Také ječí, řve, huláká a soptí. Nezřídka nadává studentům do chuligánů, šašků, kreténů, debilů a imbecilů, občas je dokonce fyzicky inzultuje – v hodinách choleriků občas létají po třídě předměty, se kterými učitel přichází do styku; ve výjimečných případech létají i studenti.
Hodiny s choleriky bývají celkem oblíbené, protože většinou skýtají studentům mnoho zábavy i relaxačních chvilek. Starosti jim ovšem dělá nevypočitatelnost těchto učitelských exemplářů – nikdy nevíte, co učitele cholerika v hodině napadne. Může to být věc pro studenty příjemná – třeba pobíhat po škole a dělat aktuální anketu na téma: Kdo je největší sexuální symbol našeho ústavu. Může to být ovšem i neohlášená písemka, kterou rozzuřený a do ruda nažhavený učitelský běs zadá sedm minut před zvoněním.
Učitelé cholerici jsou stejně zábavní jako nebezpeční zároveň. Pro komunikaci s nimi platí jedno zásadní pravidlo: snažte se je nenaštvat. Pokud se vám to podaří, prožijete s nimi mnoho veselých, podnětných a nezapomenutelných chvil a budete na ně vzpomínat bez hořkosti, s veselou písní na rtech.
...
Učitel filosof
Filosofové se rekrutují ze vzdělaných a přemýšlivých učitelů, kteří rádi hloubají nad smyslem života i školních problémů. Bývají komunikativní, sdílní, často prokládají látku svými i mezilidskými problémy a hledají netradiční řešení, která ne vždy existují. Studenti mívají jejich hodiny většinou rádi, protože kromě faktů se dozvídají mnoho informací o životě a světě, který je pro ně ze školních lavic poněkud vzdálený.
Učitelé filosofové se ovšem dále dělí na ty s autocenzurou, kteří své životní zkušenosti a úvahy vypouštějí s rozmyslem a mají své ústní projevy pod kontrolou, respektive opírají se při svých úvahách o nějaké rozumné vyšší autority, a ty bez autocenzury. Od nich se můžete dočkat podivných pseudovědeckých teorií, ve kterých svět ovládají zednáři či Marťani a mysl kontrolují podivné síly, počínaje energií matky Země a konče počítačovým programem, který nám nenápadně skrze naše facebooky (mobily, ipody či kreditní karty) vsunula do hlavy ta či ona světová velmoc, novináři nebo třeba jen výrobci žvýkaček a hamburgerů.
Takové učitelské exempláře ovšem spadají spíše do poddruhu Učitel mírně šílený, jehož různé variace nás čekají na konci pojednání o učitelských druzích.
