Zítra ve 12.00 budou studenti vysokých a mnohých středních škol stávkovat. Akci, která se oficiálně jmenuje Vyjdi ven a byla vyhlášena na obranu společenských a ústavních hodnot, zaštiťují dva studenti DAMU, herec a aktivista.
K akci byli oficiálně vyzváni studenti starší osmnácti let, ale už teď je zřejmé, že se jí zúčastní i jejich mladší spolužáci. Na některých školách kvůli tomu ředitelé svolali i zvláštní porady a požadují od nezletilých studentů papír s povolením od rodičů. Je to vcelku obezřetný krok, vzhledem k tomu, že škola za žáky v době vyučování ručí a v případě zranění nese i odpovědnost. Jinde prý naopak ruší odpolední vyučování.
I moje generace stávkovala, a velmi zapáleně. Když jsem 20. 11. 1989 přišla na FF UK se spacákem, mnozí nechápali. Večer téhož dne se stala okupační stávka realitou. I studenti gymnázií a jiných středních škol se přidávali. Pravda, tenkrát byla gymnázia čtyřletá...
Bránit studentům ve výstražné stávce by byl holý nesmysl. Každá generace potřebuje svou dávku revolty. Jiná věc ovšem je, jak se ke stávce postavím já jako učitel. A jak na "apolitické" půdě střední školy o této záležitosti smím, mohu, mám a chci hovořit.
Debatám o stávce, dotazům i apelům se samozřejmě nevyhnu:
"A myslíte, že to něco změní?" (sekunda)
"Nejsme malí, máme jasný názor. (XY) popírá holokaust a chce úplně zakázat islám (?). To je špatně. Papež František chce pomáhat všem uprchlíkům." (tercie)
"A paní profesorko, jak to, že vy nepůjdete stávkovat, když Vás na Národní zmlátili? Vám ten (YX), který mlátil demonstranty v roce 1989, nevadí? Proč tam nepůjdete taky?" (kvarta).
Mno, ulehčovat jim to nebudu. Jsem zřejmě jediný učitel ve sboru, který 17. 11. 89 tím obuškem dostal. Studentské stávky v roce 89 se nás samozřejmě účastnilo více. Během zítřejší stávky a po ní pustím pro stávkující i nestávkující kvartány Gándhího. Tu slavnou scénu masakru v Amritsaru. Aby věděli, jak vypadá občanská neposlušnost, která měnila dějiny. Aby věděli, kam mohou protesty lidí na ulicích dospět a že nic není zadarmo. Probíráme právě starověkou Indii, hinduismus, nenásilí, Mahábháratu a Bhagávadgítu. Krásně nám to tematicky zapadá.
Na přímý dotaz, proč stávkovat nehodlám, jsem studentům odpověděla (a odpovídám) takto:
"V roce 1989 jsme demonstrovali a stávkovali mimo jiné i proto, že nebyly svobodné volby. Teď jsou. Proto ke stávce za sebe v tuto chvíli nevidím důvod."
Jen já si vybírám, kdy chci a nechci demonstrovat a stávkovat. Dělám to, čemu věřím. A studenti nechť to dělají také. Ale chci vědět, že vědí, CO a PROČ dělají. I proto mi moje milá kvarta, kterou mám pátou hodinu na češtinu, přinese glosu: Proč se účastním /neúčastním stávky, co chci změnit. Nebo zprávu o akci.
Aby věděli, že nic není zadarmo.
Pěkný večer všem.
