Po několikahodinové přípravě na zítřejší dopoledne - Poe, beatníci, oprava písemky z literárních pojmů, kterými se jen hemží školometské testy Cermatu (a já své oktavány musím připravit na nejhorší) - jsem si přečetla text jedné zdejší blogerky. A udělalo se mi zle.
http://saskova.blog.idnes.cz/c/214741/Starsi-zapskle-ucitelky.html#t2
Teď si jako potrefená husa trochu zakejhám.
Škola není klidné prostředí. Žáci a studenti jsou lapači energie, vycucnou z vás často i předposlední špetku. O tu poslední se svorně podělí přebujelá administrativa, požadavky vedení, nadbytečné „projekty“, kterými nás úkolují úřady, všechny ty ŠVP, RVP a podobné nesmysly, na středních školách pak úžasně připravené státní maturity, které češtinářům přidávají ke všem povinnostem ještě poloviční, nezaplacený úvazek grafika a ajťáka. Rodiče také umějí slušně zatopit. Suma sumárum je to dost nelidská rumařina.
Samozřejmě se ve školství vyskytuje mnoho neurotizovaných a vyčerpaných ženských. I mnoho pedantských a zfeminizovaných mužů. Blbneme z toho tlaku shora i zdola, snažíme se nevyhořet a nezešílet, hledáme úlevu, kde se dá. Máme ovšem věk emancipace, ženské jsou mnohdy nuceny samy se uživit a každá se živí tak, jak nejlépe umí. A pokud zůstane s dětmi bez manžela, platí to dvojnásob. Složenky se ze vzduchu neuhradí. A učitelka po čtyřicítce jen těžko sežene práci v jiném oboru.
Věřím, že kolegyně blogerka nechtěla paušalizovat. Že jen popsala jeden jev a spojila ho s druhým. A vyvodila z toho indukční metodou objevný závěr – v našem školství je mnoho starších, „zapšklých“ učitelek. A blogerské čtenářstvo zatleskalo. Ta to trefila. To byl šleh.
Každý národ má takové učitele, jaké si zaslouží. Ten náš si evidentně zaslouží ty starší a „zapšklé“.
Za to, jak se k učitelům a učitelkám chová.
