Hodně se v poslední době hovoří a píše o právu ženy porodit dítě podle vlastních představ. Padají silná slova: svoboda, přirozený instinkt, schopnost naslouchat vlastnímu tělu. Kampaň za přirozené a domácí porody sleduji patnáct let. A nemohlo mi uniknout, že některé argumenty jejích příznivkyň vykazují známky sektářského a demagogického myšlení.
Nejdříve na úvod to, co už jsem mnohokrát napsala: Mám za sebou čtyři gavidity, dvě úspěšné. Dohromady devět měsíců jsem ležela na odděleních rizikového těhotenství ve třech různých porodnicích. O první dítě jsem přišla ve 26. týdnu v jedenadvaceti letech (zdravou, sportující, bez zjevných potíží či psychické zátěže mé v šestnáctém týdnu začal ohrožovat předčasný porod, nakonec celé těhotenství skončilo velmi smutně). Další dvě děti jsem před dvaceti a patnácti lety donosila jen díky mimořádné péči lékařů a sester z jedné známé porodnice nad Vltavou.
Hodně jsem toho v porodnicích zažila i viděla. V té poslední mi velmi pomohli. Proto je můj úhel pohledu jiný něž vidění matek, které po bezproblémovém těhotenství považují dům určený k rození dětí za zelené vykachlíkované peklo s pípajícmi přístroji a despotickými muži v bílých pláštích.
Takovou porodnici já skoro neznám.
Ale abych se vrátila k avizovanému tématu. Ponechme stranou otázku, kdo KAMPAŇ ZA DOMÁCÍ A PŘIROZENÉ PORODY VLASTNĚ PLATÍ - TU PŘENECHÁM EKONOMŮM :) - a věnujme se argumentům, kterými mě příznivkyně (i příznivci!) domácích porodů celou tu dobu častují:
1. Muž k porodu nepatří (touto frází začínaly některé přednášky, které jsem navštívila, velmi často se v různých variacích objevuje v diskusích).
Nechci se hádat, ale lékaři rodili i dříve. Nejdříve se volala bába, pokud přišly komplikace, sháněl se lékař. I královny měly své porodníky. Některá žena lépe reaguje na hlas jiné ženy, některá potřebuje při tak náročném procesu jako je porod slyšet mužský bas či baryton. Totéž platí pro celé těhotenství. K porodu si můžete vzít, koho chcete, pokud si to zaplatíte. Manžela, matku, dulu i duláka. Ostatně i Panna Maria...
2. Žena má právo rozhodnout se, kde a jak své dítě přivede na svět - máme přece svobodu (nejčastější argument příznvkyň tohoto hnutí).
Nechci tady dělat přednášku o pojmu svovoda, to přenechám filosofům. Jaká máme a nemáme práva je zase otázka pro právníky. Musím ovšem připomenout, že jako matky máme především povinnost udělat pro své dítě v rámci možností a znalostí, které nám jsou k dispozici, to nejlepší. Nevystavovat ho zbytečnému riziku. Protože dítě není náš majetek- je to dar, který nám byl svěřen. Tak alespoň učí velká světová náboženství.
3. Potíže mají ženy, které neposlouchají své tělo. Pokud posloucháte své tělo, potíže se vám vyhnou.
Tenhle argument jsem slýchala často od přítelkyně, která je velkou propagátorkou přirozených porodů. Při mém druhém těhotenství ho opakovala stále dokola. Pak mě přišla v jedenatřicátém týdnu navštívit do porodnice - ležela jsem na kapačkách s cukrovkou a preeklampsií, předčasný porod hrozil každou minutu. Přítelkyně stále nechápala - téměř ji udivovalo, proč nevytáhnu infuzi ze žíly a nejdu domů. Proč neposlouchám tělo, ale doktory. Jak jen jí to vysvětlit...
4. Když lékaři pomáhají ženám udržet těhotenství, jsou proti přírodě, protože ta si přece pomůže sama. A pokud někdo o dítě přijde, jedná se o přirozený výběr.
Jedna příznivkyně domácích porodů mi minulý týden napsala, že se v mém případě jednalo o vadné geny, proto jsem měla potíže s donášením. Můj čerstvě dvacetiletý "vadný gen" ji odkázal na nacistickou filosofii. Také řecká Sparta je v tomto ohledu poučná. Pro informaci - vadné geny se potrácejí do 3. měsíce. Potraty od 4. do 6. měsíce, které jsou pro matky nejbolestnější, bývají většinou zapřičiněny fyziologickou nedostatečností ženy, infekcí - ani lékaři často nemají přesné vysvětlení.
5. Lékaři svými vyšetřeními zvyšují stres těhotných a schválně si vymýšlejí problémy, aby...(byli důležití a nezastupitelní, dostali zaplaceno od pojišťoven, protože jsou to prostě lékaři...).
Lékaři, pokud vím, skládají Hippokratovu přísahu. Čapkův Galén ji možná porušil a pravděpodobně nebyl jediný, ale chci věřit, že pro většinu lékařů to nejsou prázdná slova. Že se jimi snaží řídit.
Jeden příznivec přirozených porodů se mě otázal, zda jsem se svého lékaře ptala na každé vyšetření - proč, k čemu, jaká rizika. Jistěže jsem se ptala, na to důležité. Ale především jsem mu věřila. A věřím. Protože bez důvěry se nedá léčit, vychovávat, učit, psát ani milovat.
6. Těhotenství není nemoc a porod je přirozená záležitost - lékaři nás zbytečně straší
Jistě, ale občas se kvůli těhotenství a porodu umíralo a umírá. Nemůžeme obviňovat někoho, kdo zná všechna rizika, že je prozíravý a opatrný. Slepá odvaha je často zapřičiněna nedostatkem fantazie či informací. Nepodceňuji příznivkyně domácích a přirozených porodů, vím, že mají často úctyhodné znalosti. Ale mají také svá občanská povolání, kterým se občas věnují. I já toho vím o literatuře a slově víc než o gynekologii a porodnictví :), proto se s lékaři o zásadních věcech nepotřebuji dohadovat. Většinou.
7. Porod v porodnici je zbytečně drahý, ten domácí je levnější, ekonomičtější a pohodlnější
Pokud někdo rád pere a má houf ženských příbuzných, které ho obskáčou - já jsem takovou péči nikdy nezažila. Ale vím, kolik se dává dule a tuším (informace, myslím, nejsou zcela veřejné), kolik asi může chtít porodní asistentka za komplexní péči - těhotenství, porod, šestinedělí. Na takový luxus běžná rodina opravdu nemá.
Chápu, že jde o ekonomický boj, ale zdá se mi, že v tomto ohledu je to především boj porodních asistentek. Budou-li se jim porody doma proplácet (a o to zřejmě v celé kampani jde), porodnice přijdou o jistou část plateb. Jistě je to nezruinuje, to procento nebude tak veliké - ostatně porodníků není nadbytek. A z toho logicky vyplývá, že asistenkám jde o zisk, lékaři ovšem staví hráz domácím porodům z důvodů spíše odborných. Pokud se mýlím, nechť mi to někdo dokáže.
Je tu ovšem nebezpečí, které se už jednou objevilo. Ministr Heger kvůli úsporám uvažoval o tom, že péči o těhotné plošně svěří porodním asistentkám. Lékaři by se v tomto modelu starali jen o složitější případy.
Takovému modelu za sebe říkám jasné a důrazné NE!
Protože takové tendence zase ohrožují moji svobodu - a svobodu všech budoucích maminek, které si primární péči porodních asistentek opravdu nepřejí.
Snad jsem vysvětlila dostatečně jasně, proč se domnívám, že příznivkyně domácích porodů vykazují známky sektářského a demagogického myšlení. Z jakých důvodů tak činí, to nechávám vašemu uvážení.
HOWGH.
Související články:
PANU MINISTRU HEGEROVI DOPORUČUJI OTĚHOTNĚT (zobr)
a na mém blogu v šuplících:
Porodnice a Soukromý nebe
PPP - Proti předčasným porodům
