V úterý 10. 3. jsem nastoupila na novou školu, čekaly mě první hodiny v kvintě a septimě. Všichni nějak tušili, že uzavření škol může přijít kdykoli, odhadovali jsme tak do týdne, do dvou.
Skutečnost naše představy dramaticky předběhla.
Přípravě na setkání s novými studenty jsem samozřejmě věnovala hodně času. Uvidí tě dvakrát, třikrát a budeš si s nimi dopisovat, běželo mi hlavou v pondělí odpoledne, když jsem pro každou třídu vytvářela přehledné lejstro s náznakem práce alespoň na tři neděle. Ty neznáš je, oni neznají tebe, bude to opravdu legrační komunikace. Ale mají knihy a z těch se člověk naučí mnohem víc než od jedné praštěné češtinářky.
V úterý ráno jsem bez seznamovacích rituálů rozhoupala jednu z kolébek evropské kultury, starověké Řecko. Zasypala jsem kvintány jmény bohů, hrdinů i hrdinek a nakázala jim ponořit se do Mertlíka Petišky či Zamarovského. Nemá cenu vrhat se na Homéra či Sofokla, dokud nevíme, jak vznikla trojská válka, proč Klytainmnestra bacila Agamemnona ve vaně a proč Antigona dodnes pohřbívá jednoho z bratrů. Stará řecká literatura je plná aktuálních problémů a mordů: Medea zabila vlastní děti kvůli sporům s exmanželem, Afrodita dusila vlastní snachu tak dlouho, až ji málem připravila o život, a když velitel řeckých vojsk Agamemnon svolal panovníky do vlastenecké války kvůli únosu bratrovy povětrné manželky, všichni hrdinové se dostavili. Takovou disciplínu by mohla dnešní EU bájným řeckým hrdinům tiše závidět.
Sotva jsem zavřela dveře třídy, dorazila ke mně čerstvá zpráva z míst nejvyšších – od středy se zavírají základní, střední a vyšší odborné školy pro všechny své studenty (o uzavření VŠ jsme se dozvěděli později). Začala karanténa, platná do odvolání. Učitelé do školy mohou, ale práce z domova bude jistě pro mnohé pohodlnější, zaznělo na poradě. Minimálně má většina z nás doma vlastní počítač a nebude stát s kolegy frontu na skener.
Karanténa totiž nejsou prázdniny, jak mnozí předpokládají. Od učitelů se očekává, že budou s žáky v kontaktu, že jim budou pravidelně mailem či jinými kanály posílat práci na doma, že budou opravovat jejich úkoly, slohy či jiné písemnosti, případně vyzkouší výdobytky moderních technologií. Všichni si však mohou upravit režim a věnovat se tomu, na co jindy nemají čas.
Jako češtinářka radím studentům podle svého: čtěte knihy, které potřebujete znát ke zkouškám. Nebo ty, které se vám prostě líbí. Pusťte si filmy, které v běhu nestíháte. Udělejte si v karanténě radost. Určitě to nebude ztracený čas.
Psáno pro MF DNES, 14. 3. 2020
