Nedá mi to, i s virózou se musím zastat Josefa Škvoreckého. Provedl mě dvěma totalitami, nacistickou i komunistickou, a jeho pohled na moderní historii sdílím. Taky mě svými nejlepšími romány dokázal rozesmát i rozbrečet.
Danny Smiřický, autorovo alter ego, je jedinečný. Trochu floutek, trochu proutník, což Škvorecký nebyl, jen podle své ženy Zdeny Salivarové chtěl být. Ta stylizace mu však pomohla nebrat vážně ikony našeho českého nebe.
Protektorátní dobu zachytil v Prima sezóně a v Příběhu inženýra lidských duší. Dokázal ji přiblížit bez zbytečné démonizace, přesto nás z Dannyho příhod mrazí. Ať už Zamřížovaném charlestonu přepisuje přes noc několik matrik, protože páter Meloun nezákonně oddal židovskou dívku s árijským chlapcem a ohlásila se mu kontrola, nebo ať provádí poněkud nedomyšlenou sabotáž v Inženýrovi. Prvotina Zbabělci paradoxně protektorátní kapitolu uzavírá.
Začátek rudé totality najdete v Miráklu. Čihošťský zázrak, páter Toufar, koncentrační kláštery, soudy s kulaky, maturity z nových pavěd i čistky na střední škole, to vše očima trochu cynického profesora Dannyho, který zpočátku řeší hlavně svou kapavku. Srovnání dvou zázraků, toho z venkovského kostelíka a toho politického, kterému se říká Pražské jaro, klade i po letech zajímavé otázky. Jako správná detektivka. A kdybych měla jmenovat nejsilnější české romány o děsivých padesátých letech, byl by to právě Mirákl, Salivarové Honzlová a Motáky nezvěstnému Karla Pecky, který strávil jedenáct let v uranových lágrech.
Tankový prapor známe všichni, přiznávám, že Švandrlíkovy Černé barony mám raději. Není to Škvoreckého nejsilnější kniha, ale pobaví. A pak je tu Lvíče, další politická detektivka, kterou z filmu známe jako Flirt se slečnou Stříbrnou. Protektorátní hříchy zasahují do poloviny šedesátých let.
Mirákl a Příběh inženýra lidských duší jsou Škvoreckého majstrštyky. V obou románech pracuje s dvěma časovými rovinami, jednou srovnává rok 1949 a rok 1968, podruhé dobu protektorátní a sedmdesátá léta, která ovšem Danny prožívá v Torontu, jako profesor tamní univerzity. Najdeme v nich mnoho geniálních anekdot, ty pan Spisovatel fakt uměl, i děsivých totalitních obrazů, které nám jsou mementem pro současnost. Namátkou obraz dvou kolaborantů - Angličana, který působí jako německý důstojník v týle, pomůže Dannymu po školácké sabotáži, ale nepřežije poslední dny války, a hajzlíka, který prochází beze šrámů všemi režimy.
Škvóra byl jen jeden. Neznám v poválečné české literatuře nikoho jemu podobného. A pokud jste ve škole četli jen Zbabělce, nezapomeňte, že je to prvotina. To nejlepší napsal ve zralém věku a v emigraci a zatím to bohužel nikdo nezfilmoval.
