O MLOCTVÍ (4)

Jednou z nejrozšířenějších forem zla je MLOCTVÍ. Setkáváme se s ním prakticky na každém kroku, ve všech kolektivech a komunitách od nejútlejšího věku. Když malé děti při hře odvrhnou kamaráda a vystaví ho posměchu, protože má divné kalhoty nebo šilhá, můžete si být jisti, že se u nich právě projevily první příznaky MLOCTVÍ.

Mloci z románu Karla Čapka jsou zprvu docela milí tvorové, kteří se jen snaží přežít. Nejsou nijak organizovaní a k životu potřebují jen mělké moře u pobřeží. Pak je ovšem dostane do ruky člověk a přetvoří si ta podivná poloslizká stvoření v armádu novodobých otroků. A samozřejmě se mu ten experiment vymkne z ruky – mloci díky své životaschopnosti a především díky zcela specifickým vlastnostem získají nad lidstvem převahu.

Které vlastnosti to jsou? Zopakujme si, co o mlocích napsal Karel Čapek: 

„Až na bezvýznamné odchylky se Mloci představují jako jediný ohromný a homogenní celek… jsou sice mezi nimi rozdíly uložené jim dělbou práce, ale sama o sobě je to stejnorodá, jednolitá, tak říkajíc stejnozrnná masa… A přece není známek, že by tím mloci trpěli. Naopak… obejdou se bez filosofie, bez posmrtného života i bez umění; neznají, co je fantazie, humor, mystika, hra nebo sen; jsou naprostí životní realisté… Stačí jim žít a množit se; mohou být dokonce šťastni, neboť nejsou rušeni žádným pocitem nerovnosti mezi sebou. Jsou prostě homogenní. Proto mohou jednoho dne uskutečnit to, co se nemohlo podařit lidem: svou druhovou jednotu na celém světě, své světové a univerzální MLOCTVO.“

Čapek věděl, o čem píše. Vždyť MLOCTVÍ mělo velký podíl i na jeho smrti.  V roce 1938 byla jeho křehká duše konfrontována s názorovou jednotou několika zcela odlišně politicky i nábožensky smýšlejících skupin - a Spisovatel, věrný svým ideám i svému přesvědčení, nemohl souznít s žádnou z nich a nutně se ocitl někde uprostřed. Na kříži.

Kde se v nás bere MLOCTVÍ? Už jsem se zmínila, že jeho první projevy můžeme pozorovat u malých dětí, které z nějakého důvodu odvrhnou potenciálního člena smečky kvůli nějaké odlišnosti. Jsi jiný (hloupý, chytrý, tlustý, tenky), nepatříš k nám. Pokud je dítě nechápavé nebo potřebné, dostane svůj díl MLOCKÉHO opovržení. Následuje škola – čím jsou děti menší a hloupější, tím snadněji se MLOCTVÍ podvolují. Tak vzniká šikana. Nenamlouvejme si, že tento jev se vyskytuje jen v patologických kolektivech – téměř všichni v sobě neseme touhu po obdivu party, komunity, těch „správných a populárních holek a kluků“, které většina obdivuje a ctí. A někdy je podmínkou pro splynutí s takovými VIP spolužáky právě MLOCKÉ odvržení slabšího člena smečky. Vyjádření posměchu a opovržení. Pak jsme IN, pak jsme uvnitř stáda. Tak se z nás pomaličku stávají MLOCI.

MLOCTVÍ se samozřejmě vyskytuje i v dospělých kolektivech. Setkáte se s ním i mezi vzdělanými lidmi, v kancelářích, ve školách, mezi divadelníky a dokonce i lékaři. Naučíme se s ním žít, naučíme se mu přizpůsobovat. Nebo nenaučíme. Obecně platí, že čím je kolektiv zdravější a vzdělanější, čím více individualit se v něm vyskytuje, tím menší šanci má MLOCTVÍ na úspěch.

Z historie a literatury známe mnoho ukázkových projevů MLOCTVÍ. Co byl dav, který jeden týden vítal a druhý kamenoval Krista? MLOCI. Athéňané, kteří nechali k smrti odsoudit svého Sokrata? Také MLOCI. Velcí mužové naší historie, J.A.Komenský, K.H. Borovský i T.G. Masaryk – všichni bojovali s různými formami MLOCTVÍ. Komunismus i nacismus jsou nejvýraznější pokusy o manipulaci s MLOCTVEM. MLOCI rudí, MLOCI hnědí, MLOCI hyperekologičtí, MLOCI nábožensko - sektářští, MLOCI z internetových komunit a sociálních sítí, MLOCI teroristé – ti všichni rozmnožují řady MLOCTVA.

Ale nebylo by MLOČÍCH sekt, kdyby nebylo MLOCTVÍ v nás. Té pradávné touhy po jednotě, po splynutí s kolektivem, stádem, davem. Jsme tři a nemusíme se bát. Je nás pět a máme pravdu. S dvaceti dalšími už dokážeme měnit svět. A až nás BUDOU MILIÓNY…

Vyhlašuji válku MLOCTVÍ. Buďme každý svůj. Individualita. Lidé s vlastním názorem, humorem, fantazií a duší.

Jenom tak se ubráníme MLOKŮM.

 

Psáno pro oktavánský literární seminář - téma Zlo a jeho podoby (4)

Související článek: Věříte na čerty? (zobr)

                                                                                         

Autor: Veronika Valíková Šubová | pondělí 9.9.2013 21:15 | karma článku: 22,60 | přečteno: 767x