Covidovou pandemii tu máme dva roky, plní média, zaměstnává zdravotníky i úředníky, pro mnohé se stala příležitostí k zisku. A výsledek?... Aneb jak funguje péče o imobilní nakažené, žijící daleko od hlučícího davu.
Covid nás dostihl o Vánocích, 23. 12. měl manžel pozitivní antigen. Jsme oba očkovaní, žijeme ve vsi 20 km od nejbližšího testovacího centra, ale na Štědrý den byl test možný jen v 60 km vzdálené Praze. Muž kvůli očím neřídí, můj čerstvý řidičák dosychal na úřadě, do auta nás nikdo nevzal. Cesta hromadnou dopravou mi nepřišla jako dobrý nápad. Nezbylo než počkat na mobilní testovací tým.
Ten posílají úředníci z krajské hygieny, ti ale pracují jen ve všední dny. A nestačí nahlásit, že máte pozitivní antigen a nemáte odvoz, váš lékař musí úředníkům vaši situaci potvrdit. Naštěstí naši praktici mezi svátky ordinovali. Do úřední karantény se muž dostal po týdnu, v nejnakažlivější fázi nemoci neměl omezení. Ke mně přijel testovací tým podle úředních tabulek opět po týdnu od prvních příznaků, a dokonce dvakrát. V karanténě, včetně dobrovolné vánoční, budu měsíc. Zažádat o monoklonální protilátky jsme neměli šanci.
Během četných telefonátů s hygienou jsem se ptala, jak to dělají ostatní nemocní bez řidiče či řidičáku. Nasednou na létající koberec? Prý se jim doporučuje chodit pěšky, řekla mi jedna žena. V Praze možná zdravý jedinec v akutní fázi covidu do testovacího centra dojde, ale stařečci z vesnických chalup těžko. Z odpovědí vyplynulo, že nakažení, chtějí-li být včas otestováni, jezdí hromadnou dopravou. Jinou možnost mnohdy nemají.
Po dvou letech pandemie trvá potvrzení karantény týden a nemocní se bez omezení mohou či musí pohybovat na veřejnosti, dokud na nemoc nedostanou úřední glejt. Proč mají lidé s pozitivním antigenem a příznaky jezdit na testy? Nebylo by logičtější ty infekční chrchle a nudle svážet do testovacích center automaticky? Posílit mobilní testovací týmy, zpracovat program, který by každý den vygeneroval jména a adresy potenciálně nakažlivých, ty objet a zabránit tak zbytečnému šíření nemoci? A vynechat ze systému praktické lékaře, pro které jsou telefonáty s hygienou úřednický opruz?
A ještě jedna poznámka. Třináctý den mého covidu zavolala hygiena, že mám pětkrát denně dezinfikovat toaletu a klávesnici počítače. Přitom nemocní potřebují hlavně včasný dostatek léků a uklidnění. V informacích z internetu se každý neorientuje, praktici poradí, ale vyšetřit vás nemohou a také neordinují nonstop. Funguje linka 1221. Ale nebýt přátel, kteří prodělali covid před námi a doporučili, čím předem vybavit lékárničku, byli bychom zpočátku bezradní. I k tomu by bylo možné využít mobilní týmy, ne každý má po ruce ochotné sousedy.
Covid, jako každá nemoc, by se měl především léčit, nikoli vymítat očkováním, respirátory, dezinfekcí, testováním a stovkami tiskových konferencí. Snad si to před omikronovým tsunami někdo konečně uvědomí.
Psáno pro MF Dnes, 14. 1. 2022
