Zavřené školy, učitelé komunikují s žáky přes internet. Knihovny a nakladatelství nabízí zdarma mnohé tituly ke stažení. Proč se tedy nepodělit o několik úkolů, které vyrábím pro své studenty a které se nejen kolegům mohou hodit.
Otázky a domácí sloh, určený pro septimu.
(Lze ovšem zadat i jiným ročníkům SŠ a po úpravě i vyšším třídám ZŠ)
Dobří spisovatelé jsou často vizionáři, platí to i pro Karla Čapka. Hra Bílá nemoc bývá spojována s jeho protinacistickým obdobím, v nákaze mnozí vidí jen alegorii k šířící se obludné ideologii, která zaplavila celou Evropu.
Trochu se zapomíná, že Čapek byl i úspěšným autorem fantasy a sci-fi, především osobitých varovných dystopií, v nichž ukazoval svět pod nadvládou nejrůznějších zrůdností, které lidstvo zotročily - karburátoru, který v lidech vyvolává fanatismus, smrtonosné výbušniny, učenlivých mloků či robotů, jimž byl implantován cit. Lidská hloupost, netolerance, bezohlednost a demagogie mají však v jeho textech vždy zásadní roli.
Bílá nemoc vznikla v roce 1937, přesto v ní najdeme mnoho otázek, problémů i motivů, týkajících se žhavé současnosti.
Nejdříve si ji však musíte přečíst. Zabere vám to tak hodinu a půl. Tady je pdf:
https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/34/55/03/bila_nemoc.pdf
A nyní ty otázky a úkoly:
Čím je právě Bílá nemoc tolik aktuální?
Najděte motivy, které korespondují se současnou situací (ohrožení určité vrstvy obyvatel, zlehčování situace, mediální šílenství atd).
Najděte a rozeberte dialogy a situace, které v jistém smyslu připomínají chování dnešních lidí: příklady bezohlednosti a sobectví, či naopak empatie a obětavosti.
Zamyslete se nad jednáním dr. Galéna – je v souladu s Hippokratovou přísahou? Jak bychom dnes přistupovali k lékaři, který by si stanovoval podmínky, za nichž poskytne lidstvu spásný lék??
Ohledně postavy Maršála doporučuji vyhnout se jednoduchým a prvoplánovým paralelám (Maršál nebyl jen Hitler – a Hitler se opravdu nepodobá nikomu ze současných politiků.).
Na základě četby a srovnání textu se současností napište úvahu (esej). Tři odstavce, úvod (otevření), argumentační stať a závěr.
Pokud si chcete rozšířit čtenářské povědomí v rámci tématu Člověk a nakažlivá choroba, doporučuji další tituly:
G. Boccaccio: Decameron
E. A. Poe: Maska červené smrti
http://www.sesity.net/elektronicka-knihovna/edgar-allan-poe.pdf
S. Lewis: Arrovsmith
M. Bulgakov: Zápisky mladého lékaře
https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/46/19/53/zapisky_mladeho_lekare.pdf
Betty Mc Donaldová: Co život dal a vzal (Morová rána)
Márquez: Láska za časů cholery
Filmy Barevný závoj, Smrtící epidemie a mnoho dalších
A pro ty, kdo hru neotevřou, Karel Čapek: Bílá nemoc (zkrácený dialog rodiny, 1. dějství, 3. obraz)
OTEC (čte noviny): Zase článek o té nemoci! Kdyby už s tím dali pokoj! Člověk má dost svých starostí za celý den.
MATKA: S tou paní ve třetím patře je to prý zlé. Nikdo k ní už ani nemůže… Necítils na schodech ten zápach?
OTEC: Ne. Tady je interview s dvorním radou Sigeliem. To je světová kapacita, maminko, na toho já dám. Uvidíš, že potvrdí má slova…. Že je to humbuk, to malomocenství. Sem tam nějaký případ, a noviny z toho hned dělají senzaci. A lidé, to se ví: jak někdo lehne s rýmou, už říkají, že má bílou nemoc.
MATKA: Píše mi sestra, že u nich je toho taky plno.
OTEC: Nesmysl. To už je taková panika – To je zajímavé, tadyhle říká Sigelius, že ta nemoc přišla z Číny. Vidíš, já vždycky říkám: udělat z Číny evropskou kolonii, zavést tam pořádek, a byl by pokoj. To máme z toho, že se ještě pořád trpí takové zaostalé země…. On tady Sigelius říká, že je to přece jen nakažlivá nemoc. To by se mělo něco udělat.
MATKA: Co by se mělo udělat?
OTEC: Zavřít ty malomocné a nepustit je mezi lidi. Jak se na někom ukáže bílá nemoc, pryč s ním! Vždyť je to hrůza, maminko, že nám nechají v domě umírat tu babu nahoře! Člověk aby se bál domů… už ten zápach na schodech…
MATKA: Já bych jí donesla aspoň polévku, když je tam tak sama.
OTEC: Jen se opovaž! Vždyť je to nakažlivé! Ty s tvým měkkým srdcem, ještě nám to zavlečeš sem… Počkej…. Tadyhle píše, že se před tou nemocí nemůže nikdo uchránit… že zachvátí všechny lidi kolem padesátky!
MATKA: Ukaž!...
OTEC Copak jsme středověk, aby byly takové nákazy? A copak je padesátka nějaký věk?... To by byla divná spravedlnost, kdyby to měli dostat jenom lidi kolem padesátky! Proč, říkám, proč…
DCERA (jež dosud četla na pohovce román): Proč? Ale tati! Přece proto, aby se zas jednou udělalo místo mladším, ne? Beztoho nemají, kam se vrtnout.
OTEC: Slyšíš to, maminko? Tak teda ne že by vás rodiče živili, ne že by se pro vás dřeli, ale překážejí vám, co? A zabírají vám místo, že? A měli by vymřít malomocenstvím, aby pro vás mladé bylo víc místa, ne?...
DCERA: Já jsem mluvila obecně, tati. Dnes přece mladý člověk nenajde žádnou existenci – Prostě není na světě tolik míst…(Vejde Syn.)
SYN: Halo, co máte?
MATKA: Ale nic. Tatínka jen rozčililo… četl něco v novinách o té nemoci…
SYN: No a? Co ho na ní rozčiluje?
DCERA: Já jsem řekla, že už něco muselo přijít, aby se udělalo místo pro nové lidi….
SYN: To přece říká každý.
OTEC: Totiž vy mladí, že? To věřím, vám se to hodí!
SYN: No ovšem. Nebýt toho malomocenství, nevím, co by z nás bylo. Tadyhle holka se ani nemůže vdát, a já… No, já si teď musím pospíšit se státnicemi. Stejně se člověk ani se zkouškami nikam nedostal. Teď to snad bude lepší.
OTEC: Jen co vychcípají lidé kolem padesátky, viď?
SYN: Právě. Jen aby to chtělo ještě nějakou dobu trvat!
S kolegy se pokusíme posbírat a na stránky naší učitelské organizace pověsit více úkolů a pracovních listů.
