"...tak co, pohádko, dáme péro?"
"No tak jí ode mě pozdravuj a popřej jí", řekla mi ráno máma do telefonu, když jsem jí sdělil, že večer mám v plánu uklidňovat jednu spoluvěkovnici v tom, že padesát neni fakt vůbec průser. Dneska večer to na Smíchově bude fest hučet. Slaví se jubilemu a slaví ho ženská.
"Hlavně ji nepřej zdraví a štěstí a tyhle ostatní nutnosti. Toho všeho má každá v jejím věku ještě pořád plnou kabelku.", řekla rázně máma.
"Už si něco chystám, něco speciálního, aby měla radost z toho, že je slaví "konečně" a ne "už"... Musím ji trochu uklidnit a rozveselit, to víš, ženský a jubilea se moc nemusej."
"Hlavně, ať ji stran věku neuklidňujou řádově mladší ženský! To je pro jubilantku to nejpříšernější. Každá mladší jí s rozzářeným a HLAĎOUNKÝM obličejem, v šatech na tělo řekne: vypadáš skvěle, vůbec nikdo ti ten věk nemůže hádat. Cha cha cha. My jubilantky víme svý...", dostal jsem další radu k dnešnímu večeru.
"No a co jí k padesátinám popřát? Poraď. Ty zkušená!", zahájil jsem dotazování.
"Dobrýho řezníka", zaskórovala máma dvojslovně. "Takovýho, jako jsme měly my baby v Trmicích."
"Toho si pamatuju, jezdil jsem tam s váma v pátek pro maso. Jako dítě jsem dostával do ruky nožičku párku a čekal v rohu vykachlíkovanýho řeznictví, až budete obsloužený."
"A taky že sme byli! To si piš. S tím párkem v ruce a mozkem, co jsi měl tenkrát v hlavě, jsi prd poznal. Ale řezník z Trmic....", zasnila se matka do telefonu.
"To byl asi pěknej kujón....", zatipoval jsem si, protože jako dítě si fakt z těch nákupu pamatuju jen ten párek.
"No panečku!", s nadějí, radostí a dokonce bych řekl i s malým zachvěním pokračovala máma ve vzpomínce.
"Ten, když hodil kus kližky na váhu těma svejma prackama, rozklepaly se nám všem ženskejm před pultem nohy jako srnkám vyplašenejm při pastvě příjezdem kombajnu".
"No tý jo, to teda musel bejt kanec!", hecoval jsem matku.
"Uměl to s náma, votom žádná! Pořádnej kus chlapa, vyhrnutý rukávy, bílá zástěra, holá hlava a za uchem olizovací tužka.", zabředla matka do dnů její "šťavnatosti".
"Tu si pamatuju, olizoval jsem podle jeho vzoru pak doma propisky....", zavzpomínal jsem také.
"Jo jo, kližku z váhy vzal pak do těch pracek, hodil s ní na kus ustřiženýho bílýho papíru, nalíz tužku, mrknul na nás, napsal cenu na kraj toho papíru a ten kus kližky poplácal dlaní tak, jak chlapi plácaj ženský po zadku. S chutí a něhou.... To byly časy! Teď ti maximálně v albertu najede Ukrajinec s vozikem naloženym masem na achilovky a vodře ti paty do krve...."
"Ale bez fronty!", vyzdvihl jsem údajnou přednost nákupu v supermarketu.
"Jenže my ženský se na ty fronty k řezníkovi do Trmic těšily! Říkal nám "paninko" a "milostivá", vybranejm říkal "pohádko" - "tak co pohádko, dáme péro?".
"Péro?... No tě prsk teda.", poznamenal jsem.
"Péro je kus hovězího, ty inteligente", byl jsem slovně poslán do rohu hanby.
"...a jak říkal tobě?", sondoval jsem.
"Mně říkal milostivá. Znal se s tátou z fotbalu....", lehce ironicky posmutnělým hlasem téměř zašeptala matka a nadechla se.
"Jo, hochu, řezník z Trmic, to byla psychoterapie kombinovaná s wellnes. Navíc s bonusem výbornýho masa. Ten chlap dával každý ženský sílu nejen bůčkem, vocáskama a kejtou, ale hlavně tim, jak se k nám choval. A bylo mu jedno, jestli má před pultem holku s culíkama nebo milostivou s vlasama bílejma jako vyšlehaný bílky.", řekla mi máma. "Škoda, že k němu v sobotu pro maso už nemůžu. Není tam....", udělala máma tečku za vzpomínkami.
"Tak už víš, co tý ženský za mě dneska popřát... aspoň jednoho takovýho chlapa, jako byl řezník z Trmic".
Marek Valiček
... jsem už třetí den sám
Otevřené kuchyňské okno do zahrady se může v určitý, prapodivně lehounký zlomek sekundy změnit v divadelní foyer...
Marek Valiček
... jestli já už neumřela a nejsem náhodou v nebi
Holky se kolem stolu v naší hospodské zahrádce urvaly z opratí a začaly točenej grep mixovat s malým pivem, některé cudně s panákem, a všechny s velkou radostí...
Marek Valiček
... za chvíli zaříznou kozy a bude konec
Kdepak Josef Václav Sládek, Vítězslav Nezval a s velikou pokorou k němu i pan Seifert. Velkou poezií je potkat ženskou, která vám oznámí, že už jí začínají studět nehty na palcích u nohou...
Marek Valiček
... sednout si tak na klín panu Vávrovi
Léto je pábitel na jakého není. Najednou vám do hlavy větříkem zažene jím nevyslovená slova, která se ve vaší hlavě poskládají do vzpomínek...
Marek Valiček
Panbu věděl, jak to zařídit
"Jo, hochu, šetřit neznamená přemejšlet o tom, jak moc másla si namažu na krajíc. Šetřit znamená ukrojit krajíc, nalejt do hrnku mlíko a je to."
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Kalifornská policie vtrhla na univerzitu, pozatýkala propalestinské studenty
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci začali projednávat úpravu zákoníku práce. Stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš...