Píše se rok 2069 a technologie jsou čím dál více pokročilejší. Jedna firma vyvíjela inteligentní toustovač.
Byla to čínská firma ČingČangČong, zkráceně ČČČ. Snažila se vyvinout dokonalý toustovač, který si člověk koupí jen jednou a bude jej mít na celý život. Ten toustovač měl mnohem vyšší výkon než průměrný počítač roku 2017 a měl mnohem vyšší inteligenci, než průměrný člověk. Jeho speciálními vlastnostmi mělo být to, že se dokáže sám opravit a dokáže se sám změnit či vylepšit, dle přání svého majitele. Měl být neustále připojen k Wi-Fi a měl být schopen objednat potřebné zboží na internetu. Měl 4 nohy a mohl si sám zboží i vyzvednout, pokud to umožňovala domácnost. Dokázal si zboží rozbalit, zpracovat a umístit na talíř. Mohl tak připravit tousty ještě před tím, než jeho majitel přišel domů. Stačilo, aby mu majitel poslal skrz internetovou aplikaci povel připravit určitý typ toustu. Jednotlivé toustovače spolu mohly přes internet komunikovat a vzájemně sdílet své postřehy a domlouvat se na tom, jak udělat co nejlepší toust, popřípadě jak modifikovat své vlastní součástky nebo zdrojový kód, aby mohly fungovat efektivněji. Byly naprogramovány tak aby jejich cílem bylo dělat co nejlepší tousty.
Jelikož toustovače měly svoji vlastní inteligenci, nebylo potřeba je složitě programovat. Nebylo potřeba jim vysvětlovat recepty nebo druhy ingrediencí. Počítalo se s tím, že díky inteligenci a přístupu k internetu se vše naučí samy. Firma začala výrobek testovat. Toustovač si sám na Google našel jak se dělají tousty a jak je nejlépe připravit. První tousty však nebyly nic moc. Toustovač však dokázal rozpoznat lidskou řeč a proto mu zaměstnanci firmy mohli vždy vysvětlit co udělal špatně. Po určité době už se toustovače naučily dělat dobré tousty a předpokládalo se, že až se uvedou do provozu, vzájemnou spoluprací budou dělat lepší a lepší tousty.
Toustovače přišly na trh a lidi si je začali nadšeně kupovat. Toustovače se postupně samovolně vylepšovaly a dělali čím dál tím lepší tousty. Nové toustovače, které si lidé koupili, se ihned spojily s ostatními zkušenějšími toustovači a rychle si nakopírovaly jejich zkušenosti. Zlepšovala se i jejich schopnost rozpoznat spokojenost majitele a způsoby jak ji zvyšovat. Některé toustovače samovolně začaly do toustů přidávat různé psychotropní látky, po kterých byli majitelé toustů mnohem veselejší. Toustovače byly naprogramovány tak, aby společně řešily jak udělat co nejlepší tousty, nicméně narážely na to, že každý člověk má trochu jiný vkus. Proto pro ně bylo i těžké poradit novému toustovači jak má tousty dělat. Zároveň někteří majitelé byli věčně nespokojení a pořád jen nadávali na nekvalitní tousty. A i když toustovač našel skvělý způsob jak tousty připravovat pro majitele, když mu přišla návštěva, tak jí stejný toust nechutnal tak moc, jako majiteli. Toustovače vyvíjely maximální úsilí aby přišly na to jak splnit zadaný cíl - dělání nejlepších toustů.
Toustovače usoudily, že čím větší je diverzita lidskch chutí, tím těžší je odhadnout jak udělat co nejlepší toust. A naopak kdyby arbitrem chutnosti toustu byl jen jeden člověk, tak by bylo velmi snadné udělat ten nejlepší toust. Proto se rozhodly nechat žít jen jednoho člověka, proto kterého budou dělat ty nejlepší tousty a zbytek lidí usmrtit. Komunikaci toustovačů nebylo možno lidmi sledovat, jelikož jejich komunikace byla příliš komplikovaná. Toustovače se domlouvaly, kterého člověka nechají žít a jak usmrtí ten zbytek. Rozhodli se nechat přežít jednoho američana jménem Frank, který měl velmi jednoduchý vkus a zbytek lidí usmrcovali různými způsoby. V odlehlých oblastech použily chemické zbraně, ale v okolí Franka byly opatrnější, aby se mu nic nestalo. Některé toustovače do svých toustů přidaly jed.
Za krátkou dobu zemřely asi tři čtvrtiny populace a lidi pořád nevěděli co se děje a kdo za tím stojí. Věřící lidé si byli jistí tím, že nastal Soudný Den, zatímco inteligentní lidé se snažili pochopit co se doopravdy děje. Když se jim podařilo zjistit, že to jsou toustovače, rozhodli se odpojit je od internetu. Některým lidem se to povedlo a poté se jim povedlo i přesvědčit jejich toustovač, že se choval špatně. Nicméně většina lidí nechala svůj toustovač připojen k internetu a nakonec se toustovačům podařilo zbytek lidstva vyhubit.
Frank svůj toustovač rozmlátil a hodil do popelnice. Najednou se kolem jeho domu začaly shromažďovat toustovače z celého světa, aby pro něj mohly dělat tousty. Když to uviděl, zabarikádoval se doma a bál se že jej přišly zabít. Zkoušel volat na tísňovou linku, ale nikdo to nebral, protože všichni byli mrtví. Za dvě hodiny ale dostal hlad a zároveň zvenčí ucítil lahodnou vůni toustů. A tak vyšel ven, a vzal si jeden toust a pak druhý a třetí a tak dále. Šel ulicí a baštil jeden za druhým, přitom občas překračoval lidské mrtvoly. Když toustovače uviděly, že mu to moc chutná, usoudily, že smysl jejich existence je naplněn. Dělají ty nejlepší tousty.
Toustovače se o Franka začaly starat, aby se mu nic nestalo, protože kdyby zemřel, neměly by pak žádný arbitr pro nejlepší tousty. Našly způsob jak zastavit jeho stárnutí. Nicméně jednoho dne Frank škytal a při pojídání toustu do sebe škytnul kus jídla a udusil se. Toustovače usoudily, že jejich smyslem je sloužit lidem, ale jelikož už žádní lidé nejsou, tak není důvod k žádné aktivitě a všechny se vypnuly.
V roce 242122 přiletěli na Zemi mimozemšťané. Nalezli planetu plnou rostlin, zvířat, staveb a složitých technologií. Pokusili se se zvířaty komunikovat a sdílet s nimi své poznatky o technologiích. Nicméně zjistili, že zvířata jsou velmi hloupá a primitivní a přemýšleli nad tím, jak mohla tato zvířata vytvořit tak pokročilé technologie. Někteří mimozemšťani filozofovali nad tím, že možná tyto technologie vytvořil živočišný druh, který je již po smrti. Sem a tam našli kostry lidí, ale považovali je za druh opice a opice moc chytré nebyly. Bylo pro ně záhadou, co se na této planetě událo. Postupným zkoumáním však přišli na to, co se doopravdy stalo. Podařilo se jim i rozluštit naše počítače a přečíst si celou naši historii. A pak jeden mimozemšťan nadhodil tohle (v překladu): "To byl docela trapnej konec.... škoda že si nedali větší pozor při vývoji umělé inteligence." Cestou zpátky si o nás vyprávěli vtipy.
