Mozek v reálném okolí autenticky reaguje na reálné okolí. Ale pokud mozek umístíte do prostředí, kde zvukové vlny s ním manipulují, tak se jeho vnímání stane pokřivené a začne prožívat emoce mimo realitu.
Vzduch je chemická substance. Když rozkmitáte molekuly vzduchu patřičným způsobem, tak ony vibracemi stimulují ušní přijímač a ten pak posílá signály do mozku, kde dojde k interpretaci a reakci. Náš mozkový stroj je uzpůsobený k tomu, aby analyzoval reálné prostředí a ne aby se nechal oklamávat uměle vytvořenými zvuky. Když si člověk sám zapne hudbu, tak tím svévolně uniká z reality a dobrovolně si nechává do mozku nalhávat falešné emoce.
Když se podíváte na reklamy, tak ony často obsahují hudbu, protože reklama nás chce oklamat a nejklamavější je hudba. Ona totiž pronikne až do našeho podvědomí. Pokud by naše legislativa byla proti klamavé reklamě, tak by zakázala hudbu v reklamách. Já přece, jako zákazník, chci vidět obchodní nabídku a ne aby mi někdo manipuloval s podvědomím. Hudba v reklamě je klam a podfuk. Ona nereprezentuje ten produkt. Je to psychologický trik.
Když se podíváte na hudbu "pro cvičení" - no tak to je úplný podfuk, protože člověk má mít motivaci cvičit sám od sebe a ne že mu nějaké zvukové vlny diktují eins zwei eins zwei, jak Hitler. Ti, kteří cvičí s hudbou jsou něco jako nacisti, kteří bezhlavě poslouchají hudbu jako svého vůdce. Kolikrát je ta hudba dožene i až k přehnaným výkonům, kvůli kterým se pak musí dlouze regenerovat. Udělali by líp, kdyby se spolehli na svoji vnitřní motivaci a nepřeceňovali své cíle kvůli své submisivitě vůči hudbě.
V dnešní době se hudebníci těší velkému respektu a slávě. Ale proč? Když se na ně pořádně podíváte, tak jsou to samí feťáci a psychicky narušení jedinci. Není se čemu divit když posluchači často požadují hudbu emocionální, aby byla "opravdová". Kdo může soustavně si vylévat emoce? No přece feťáci a psychicky labilní jedinci. Ostatní mají sebekontrolu a nevylévají si emoce non-stop. Přijde vám normální stoupnout si před sto tisíc lidí a řvát na ně do mikrofonu? Dělá tohle psychicky vyrovnaná osoba? A to je ještě ta opravdová hudba, jejíž autoři většinou skončí sebevraždou. Když se přesunu k fejkové hudbě, tak tu dělají šašci/herci, kteří emoce pouze předstírají a jsou schopní ty samé emoce předstírat na dlouhém turné, noc co noc. Hudba, kterou složili před 10 lety a proslavili se s ní, hudba která vyjadřovala nějaké emoce - oni ty samé emoce budou vyjadřovat na každém koncertě i když už je dávno necítí, jestli je vůbec někdy cítili. Je to prostě šou a byznys. Nikdo nemluví o autenticitašoubyznysu.
A hudební byznys je jeden velký podfuk. Co to je za byznys, že prodávají ten samý produkt dokola a dokola a přitom ho vyrobili jen jednou? Představte si, že vyrábíte sirky, vyrobíte jednu sirku a pak ji prodáte, pak ji nějak rozkopírujete zdarma (s nulovými náklady), CTRL+C, CTRL+V, prodáte znova, rozkopírujete zdarma a prodáte znova atd. A pak máte miliony zisků a přitom jste vyrobili jen jednu sirku/píseň. Co to je za podfuk a za vytváření hodnoty z ničeho? To je jak tisknutí peněz! A oni se topí v penězích a smějou se zaměstnaným a ještě předstírají, že "tvrdě makají", přitom se akorát válí na gauči pod vlivem drog.
Další problém je vztah mezi hudbou a jejím textem. Přesněji řečeno nevztah nebo pavztah. Pokud dáte nevinnou hudbu a do toho odporný text, tak on se začne jevit přijatelným. Co to je za podfuk!!! Já nechci, aby odporné texty byly akceptované kvůli hezkému hudebnímu podkladu. A funguje to i naopak a zpravodajci můžou použít zlý hudební podklad když bude mluvit někdo koho nemají rádi, aby z něho udělali zloducha, přitom on neřekl nic špatného. Zase podfuk. A ta hudba obelhává mozek a ten mozek je pak mimo realitu!
A co se týče textů samotných, tak většinou jsou to nesmysly, poskládané tak, aby to dobře znělo a ne aby to mělo obsah. Když pominu to, že oni ani žádnou message nemají (případně ji vyčerpají po prvních 3 písních), tak proč by se vlastně štvali s textama, když lidi stejně reagují primárně na tu hudbu a když je dobrá hudba tak spolknou i text. A já myslím, že pokud někdo má message, tak by si měl založit BLOG a ne hudební skupinu. Protože hudba člověka omezuje - musí tam být např. rýmy, aby to bylo dostatečně vlezlé do podvědomí. Na blogu nemusíte rýmovat a můžete napsat přímočarou message. Ani nikoho neovlivňuje tón hlasu, je to čistá informace. Jinak charismatický hlas je taky velké zlo - nikdy nevíte co je za tou charismatickou maskou za svinstvo. Charisma = okouzlivost = klamavost.
V hudbě je zároveň jeden nešvar ohledně nepřímočarých textů. Když jsem byl malý kluk, tak jsem nechápal některé hudební texty, ale postupně jsem objevil klíč k většině: Je to všechno o sexu. Je to poslední tabu o kterém se nesmí mluvit přímočaře. Kdyby někdo zpíval narovinu o tom co chce dělat, tak posluchači ho zavrhnou, odsoudí a zlynčují, ale když to trochu zabalí, tak si řeknou "Jojoo my víme ;) Miluju tě! Jen tak dál, pokračuj!". A já nemám rád takové pokřivené, nepřímočaré projevy. Já chci slyšet realitu takovou jaká je a nechci poslouchat nějaké motanice, obrněné chaosem proti přímočaré interpretaci. Já stojím nohama na zemi, takže mi neříkej čáry máry fuk, ale mluv o hlíně nebo o vodě.
