Gramotnost je metla lidstva

Nedělím svět na bohaté a chudé, nebo šťastné a smutné. Ale na negramotné a gramotné. Negramotní jsou nevinní. Ale ti gramotní písemníci nás táhnou zpátky.

Na tomhle odkazu uvidíte jak to s námi jde z kopce:
https://ourworldindata.org/grapher/literate-and-illiterate-world-population

Negramotnost se radikálně snižuje. Ten tzv. "moderní" člověk aby šel někam do pralesa, aby uviděl jak vypadá přirozený, moderní člověk. Opravdový moderní člověk je přítomen teď a tady a nečte nějaké výplody mozků, jejichž hmota se už dávno rozložila. Gramotní lidi jsou tak strašně posedlí minulostí. Čtením nějakých výplodů minulosti a přítomnost jim utíká pod rukama. Je potřeba se podívat co se děje teď a ne se dívat na nějaké výplody o tom, co někomu šrotovalo v mozku kdysi.

Už jako malý kluk jsem zjistil, že gramotnost je nepřirozený program pro mozek. Když jsem se naučil číst, tak ať jsem se podíval na jakýkoliv nápis, hnedka jsem jej automaticky přečetl a měl jsem jeho význam v hlavě. Nehoráznost! Takový program v hlavě mít nechci. Já jsem se aktivně odnaučoval automatické čtení. Stálo mě to hodně úsilí, ale teď jsem schopen se dívat na slovo a nepřečíst ho. Takže už se mnou nikdo nemůže manipulovat tím, že mi ukáže nějaké texty a hnedka mi ty významy naskáčou do mysli.

Gramotnost ničí jazyk. Jazyk se přirozeně vyvíjí. Kdybychom nebyli gramotní, tak by se náš jazyk neustále a rychle vyvíjel. Tím jak by lidi byli líní vyslovovat, tak by se výslovnost zjednodušovala. Cizí jazyky by se rychle míchaly dohromady a možná bychom postupně našli zlatý grál: společný jazyk pro všechny lidi, který je nejpřirozenější pro mozek a nejjednodušší na výslovnost. Ale bohužel máme blbá písmenka a slovníky a pevně daná slova a když někdo něco zjednoduší, tak je "opraven", přitom on je ten kdo to opravil! V negramotné společnosti by se nová, zjednodušená výslovnost mohla uchytit a prorazit.

V češtině nebo v turečtině ještě můžeme být rádi, že se to víceméně čte tak jak se to píše, ale v angličtině jsou úplně v háji, protože ta slova mají podle staré výslovnosti a teď čtou jinak, než to co vidí. To je blázinec! Musíme se té gramotnosti zbavit! Ta "aktuální" anglická slova popisují to jak se to vyslovovalo dřív. To je zpátečnictví! A i kulturní zpátečnictví.

A to nejhorší ze všeho: Gramotnost zachovává historii. Tu krvavou historii. Možná by lidi mohli žít v míru, kdyby si nemohli přečíst co dělali lidi dřív. Já říkám: zapoměňme na to. Tam není inspirace.. Dneska jsme v klidu a kdybychom nevěděli, že v minulém století jsme byli v příkopech a stříleli po sobě, tak bychom mohli předpokládat, že být v klidu je věčný standard.

Spalme všechny knihy a přestaňme plnit disky. Přestaňme číst a psát. Stejně tak se vykašleme na audio a video. To jsou všechno nějaké výkřiky minulosti, které nemusíme poslouchat ani vidět. Nahraná hudba je vyjádření nějakých lidí, kteří už takoví nejsou. A i těm interpretům je blbé na koncertech hrát pořád tu samou věc. No, v dnešní době nahraná hudba nevyjadřuje vlastně nic, v dnešní době už to je jenom vypočítavost. Nahrát to tak aby to mělo efekt na mozky. Ne aby to vyjádřilo mozek interpreta. Opravdová hudba je výhradně živá a improvizovaná a je emocionálním sebevyjádřením.

Je to fakt škoda, že Google vlastní gigantická datacentra a musí shánět nové prostory kam by uložil další a další data. To je plýtvání. Přestaňmě to ukládat. Neděje se nic, co by lidi za 100 let mělo zajímat. Písmo máme pár tisíc let, ale předtím mnoho tisíc let jsme byli bez písma a jak nám bylo dobře! Písmo bylo pro nás prokletím. Ono zvěčňuje to co říkaly staré mozky a tím brzdí vývoj nových mozků. Podle mě by psaní mělo být považováno za zločin. Co když něco napíšu a zítra už něco z toho nebude aktuální, ale když si to zítra někdo přečte tak bude číst ten můj neaktuální výplod? Platí pouze můj aktuální názor a můj přítomný mozek není zodpovědný za svůj minulý stav. A každý ať poslouchá pouze to co říkám teď.

Negramotnost by dala větší prostor lžím. Pokud by lidi komunikovali pouze verbálně, tak by si mohli mnohem víc vymýšlet. Nebylo by snadné si věci ověřit někde na internetu. A svět lží je mnohem záživnější. Pravda na nás kašle co my bychom chtěli, kdežto lež si můžeme přizpůsobit. A rozšiřující se lži, pokud nepodléhají kontrole, tak mají tendenci se nafukovat, takže bychom mohli žít ve světě plném velkých věcí.

Vynález písma umožnil pokrok vědy. Noví vědci mohli navázat na to, co objevili vědci předchozí a posunout vědu dál. Možná, že jednou pochopíme všechno. Ale je tohle naším cílem? Je naším cílem kompletní analýza anebo emocionální uspokojení? Emoce jsou na prvním místě. A mě by třeba strašně udělalo radost kdybych neměl žádné vzdělání a objevil třeba násobení, nebo prvočísla. Život negramotných je mnohem záživnější, protože oni mají co objevovat. Až my objevíme všechno tak nebudeme šťastní. Si akorát řekneme "a co teď jako?". Naopak když každá generace bude znovuobjevovat tak to bude konstatně naplňovat její zvědavost. Koho baví studovat to na co jsme už přišli a nebýt schopen přijít na nic nového?