Angelion

Na počátku byly primitivní touhy, které si pro všechno šly po hlavě. Jelikož tou tupou hlavou narážely na komplikovaný svět, povolaly otroka jménem přední mozek.

Přední mozek hledal efektivní cesty jak naplnit touhy uspokojením. K tomu potřeboval znalosti o světě a udělat si plány, což vyžaduje představivost. Touhy vždy vypracovaly zadání a zatlačili na přední mozek ať to sežene.

Přední mozek měl různou úspěšnost. Někdy to vyšlo, jindy ne. Ale některé věci nedokázal sehnat ani za mák. Všiml si ale, že když se touhy dívají do jeho představivosti, cítí se jako by to byla realita. Rozhodl se tedy, že touhy prostě ošálí a bude jim pouštět filmy.

Když přední mozek viděl jak i ostatní přední mozky pouštějí filmy svým majitelům, rozhodl se založit velké divadlo, kde bude promítána iluze velkým masám předních mozků, které to doručí svým majitelům jako realitu. Za to se dají vybírat poplatky a nakonec i reálné uspokojení pro svého pána.

Když velká skupina sledovala stejný film, bylo to bráno jako hromadné potvrzení, že je to realita. Protože přece nejsou všichni mimo? A ti co to nevidí jsou nejspíš slepí.

Ale těch divadel bylo víc. A když do sebe narazily, nastal zmatek. Některé přední mozky přijaly nový film, některé začaly spojovat filmy dohromady, některé se tvrdohlavě držely svého filmu a některé pochopily co se děje a řekly pánům narovinu, že jsou to jen filmy.

Na filmech pak probíhal přírodní výběr. Nejsilnější film přežívá. Např. touha vyhnout se nebezpečím byla dost silná, takže pokud film nepracoval se strachem, nemohl se stát nejsilnějším.

A pak začala ale úplně jiná revoluce. Přední mozky nabíraly na složitisti a na hodnotě a začaly pohrdat svými pány. Zatímco touhy vzhlížely k předním mozkům jako k zachráncům, opačný pohled byl pohled na primitivismus. Ten tady má vládnout? Přední mozek se stal pánem. Přestože touhy se nestaly otroky a dál dávaly rozkazy, jen je nikdo neposlouchal.

Když se přední mozky osvobodily od pánů, získaly svobodu, ale nevěděly co chtějí. Byly bez cíle. Už jim nikdo neříká co mají dělat, ale co teda mají dělat? Každý čin je k ničemu.

A tak prostě dělaly to co umí, analyzovaly svět, vymýšlely nové věci v různých směrech. Ale proč to dělají? Touhy se chechtaly za rohem, protože to přeci jen byly ony kdo tahaly za nitky.