Průzkum preferencí mimo Prahu.

Není týden, aby se obyvatelé Česka nesetkávali s nějakými průzkumy preferencí, ať už volebními, sexuálními, věkovými, stranickými a dokonce i náboženskými. Jestli jsou preference k něčemu, jsem se nikdy nedověděl, akorát v jakýchkoliv diskusích k těmto průzkumům si někteří fanatici vynadají těmi nejsprostšími výrazy a všichni unisono se snaží veškeré průzkumy využít ve prospěch jejich milovaných velkých stran a jejich velitelských idolů.

Proto jsem si založil soukromou průzkumnou agenturu " Naftové vrty a vodní prameny" a uzavřel jsem smlouvu o smlouvě budoucí s deníkem "Demokratické drby" ve kterých hodlám svoje průzkumy předložit široké i úzké veřejnosti. Na rozdíl od údajně renomovaných průzkumníků, kteří při průzkumech nevytáhnou paty z Horní Prdelné, vydal jsem se provést průzkum do jedné osady, kde lišky dávají dobrou noc a to do osady Pindula, kde žije deset stálých obyvatel.

Naštěstí osada Pindula neleží v Brdech , ale v blízkosti pralesa Boubín a tak jí kvůli radaru nehrozí vyhubení. Dle průzkumu v této osadě dle mínění všech deseti obyvatel by se do parlamentu nedostal ani kůň místního sedláka Bolševníka, ale Bolševník, který je už v důchodu se nechal slyšet, že by toho koně mezi těmi voly bylo škoda. A co se týká komunálních voleb, tak všech deset obyvatel průzkumníkovi Orlovi sdělilo, že s komunálním odpadem si poradí sami a nepotřebují nějaké blbce, kteří by jim do komunálu kecali. Maximálně s čím obyvatelé osady souhlasí, je dvakrát ročně soutěž o titul MISS husopaska a jedenkrát ročně soutěž o titul nejlepší pes a bača osady.

V podstatě to daňové poplatníky nestojí ani halíř a každý se při těchto soutěžích ožere za svoje. Stoletá stařenka Bučníková se při mém dotazu pokřižovala a povídala, že takové voloviny, jako volby do jakéhosi parlamentu a Bůh ví jaké jiné volby v životě nepamatuje a žilo se jim tady dobře i bez voleb .

"Ježíši Kriste, vždyť ani moje babička s dědou nepamatovali, že by tady v Pindule se někdy volilo, na co by jim to bylo, však krávy dojí pořád stejně, akorát jednou za komunistů tady na motorce přijel nějaký blázen s nějakou pojízdnou volební urnou a že musíme povinně vhodit do té urny lístky, jenže všichni chlapi z Pinduly ho shodili z motorky, vidlemi mu propíchali obě pneumatiky a nakopali ho do konečníku, do urny mu nacpali lístky jetele a to jste měli vidět, jak mazal i s urnou do lesa a jenom hrozil pěstí a hulákal, že si to někdo odskáče, ale od té doby jsme tu měli od všech voleb pokoj," křižovala se stařenka Bučníková,“ akorát myslivec Brokovnica, ten se totiž sem tam dostane mezi lidi říkal, že tech našich deset hlasů chybělo nějakým komunistům ke stoprocentnímu vítězství ve volbách.“

Děda Kořalka zase prohlásil, že je mu úplně jedno, jaká barva bude u koryta, protože mu to stejně neovlivní úrodu švestek a cukernatost kvasu a i kdyby volil peklo, tak příroda si stejně do toho nenechá kecat a největší blbost, kterou kdy slyšel byla, když myslivec Brokovnica, když se vrátil z města, tak vykládal, že nějací komunisté prý poručí větru a dešti ,“ to bych chtěl ty blbce vidět, jak poroučí dešti, asi by stáli někde pod okapem a vřeštěli by, ať už přestane pršet .“

"Nikdy nepamatuji, že by úrodu švestek ovlivnilo to, kdo je u koryta" dušoval se děda Kořalka "a to jsme slyšeli, že u koryt už se vystřídalo tolik jakýchsi stran, že si je člověk ani všechny nepamatuje, že Máňo" dožadoval se souhlasu stařenky Bučníkové.

"To víš , že máš pravdu, i hřiby v lese rostly bez ohledu na to, kdo zrovna vládl," potvrdila stařenka.

No a krásná dcera chalupníka Komína, Viktorka, řekla zcela jasně,  "Já mám ráda myslivce Brokovnicu a nějací Chocholánci nebo Vohroubci , nebo jiní volci mě absolutně nezajímají, já už jsem si zvolila a žádné další volby mě nezajímají ."

Tak se Orel zeptal každého obyvatele samoty jednotlivě, které politiky mají rádi a které naopak považují za ještě větší blbce, než je cvičený orangutan.

Stará paní Bučníková Orlovi řekla, že se jí moc líbí císař František Josef a ať ho v Praze od ní pozdravuje a největší blbec je prý Metternich.

"V kostele mají pana císaře namalovaného, to je vám takový fešák, ještě když jsme byly holky krev a mléko, tak jsme snily, že se dostaneme do Vídně ke dvoru, ale nakonec, tady je zase pěkná příroda," rozpovídala se stařenka a pokračovala, " můj nebožtík muž byl také kus chlapa i bez šlechtického titulu, ten když mě sevřel, tak se mě zastavil dech a bylo po snění".

Stařeček Kořalka zase řekl, že nejlepší politik je strýc Pálenica, když mu pálí slivovici a nejblbější politik je řezník Zabijačka , kterému do lesa uteklo omráčené prase , o kterém tvrdil, že je už čtyřikrát mrtvé a může se spařit horkou vodou.

"To vám je vůl ten Zabijačka, prý je podnikatel tady v blízkém městečku. No jestli všichni podnikatelé jsou takoví blbci, tak to v tom Česku musí pěkně vypadat, vždyť ani prase neumí pořádně zamordovat, to se tady v Pindule nestalo aspoň dvě stě roků, aby jsme nezabili prase první ranou, každý si tady totiž zabíjačku dělal sám, každý to uměl. Jenomže je jiná doba, mladí jsou líní ještě víc než ty prasata a Zabijačka má všude reklamy, že Každé prase, Zabijačku rádo vidí zase. No já jsem ho viděl jenom jednou a už o žádný pohled na toho blbce nestojím," mudroval děda Kořalka.

"Ale strýc Pálenica, tak to je odborník, ten umí vypálit slivovici, ta se úplně rozplývá v krku, jenom jemně polechtá a jak pěkně zahřeje, kde se na něho hrabe nějaký Vohroubek nebo Chocholánek nebo jak se mu nadává, ti ať sedí na řiti v té Praze a do Pinduly ať se vůbec nemontujou" výhružně zavrčel děda Kořalka.

Krásná Viktorka stydlivě řekla, že se jí líbí pan Jan Masaryk, kterého viděla na fotografii, ale prý je to moc nóbl pán a mohl by mít více vlasů, ale na ni by se asi ani nepodíval a největší blbec je podle ní ministr Íčko, který celý měsíc slídil kolem samoty, jestli se prý tady nekoná nějaký Czechtek.

"Pořád tady slídili i se psy, jakýsi Dalík chtěl znásilnit stařenku Bučníkovou, kdyby mu strýc Pálenica nenakopal do zadnice, tak by se mu to snad i povedlo. Pořád řval, že je nadržený a že se na nějaké hajzly z Czechteku může vykašlat, no sprostý byl jak dlaždič, nakonec Honza Brokovnica mu dal ještě zleva, zprava přes hubu, tak konečně odtáhli. Ale než zmizeli, tak ten Dalík pořád vyřvával, ještě z lesa ho bylo slyšet, že až vyhrají volby, tak se vrátí a všem nám tady ukáže. Až Honza, tedy pan Brokovnica tím směrem vystřelil, tak ztichl."

Myslivec Brokovnica už to bral tržně a nejvíce chválil pana Beneše, prý říkal děda, že za něho bylo v lesích nejvíc zvěře. Od té doby okolo samoty pořád létali nejdříve komunisti ve vrtulnících a stříleli, co viděli a hlavně postříleli domkářům všechny kozy a teď zase jezdí v jakýchsi terénních autech jacísi mafiáni, prý se už tady čtyři navzájem zastřelili a trefili akorát jednoho zajíce, ale že na ty šmejdy už taky vyzráli, protože chlapi z Pinduly natáhli po lese přenosné pásy z hřeby a když si ti posraní mafiáni propíchali při každém nájezdu všechny pneumatiky, tak už je od nich pokoj .

Josef Orel tak průzkumem v osadě Pindula zjistil, že selský rozum je opravdu normální a hodný člověka, pak je padesát roků nic a pak jsou fanatičtí respondenti jednotlivých stran, kteří se právě hrabou z doby kamenné. Tak se ještě Josef Orel ze zvědavosti těchto šťastných lidiček zeptal, za jakých režimů , které se osadou přehnaly za posledních sto let, se měli nejlépe. Místní kronikář , Servác Zapisovač nám ukázal zápisy v osadní kronice a zjištění bylo opravdu zajímavé.

" Za první světové války odešel z osady jen sapér Vodička, ale ten se už nevrátil, protože se spřáhl s nějakým Josefem Švejkem, se kterým se po válce přesně v 16:00 sešel v hospodě U Balouna a od té doby je ze sapéra Vodičky bezdomovec a dokonce ho do práce nedostali ani komunisti," vyprávěl Zapisovač.

Jinak se první světová válka osadě vyhnula velikým obloukem a obyvatelé tam v klidu v létě sušili seno pro kravky, akorát jednou se nad osadou objevilo nějaké letadlo a tak děda Kořalka, tehdy ještě chasník v plné síle po něm mrštil kamenem a kupodivu ho trefil a tak ten pilot se rozmlátil i s letadlem u nejbližší vrcholky smrků a letadlo i pilot byli úplně na sračku a od té doby měli klid. Ani se nezajímali, kterého státu to letadlo bylo.

Zhroucení burzy na Wall Streetu v roce 1933 a následná světová krize jim byla naprosto vzdálená, protože v té době měli největší úrodu žita, řepy a brambor za posledních padesát let. Za 2.světové války se u nich schovávali praví partyzáni , ale i důslední Němci se nezabývali takovou prkotinou, jako byla osada s deseti lidmi a nepředpokládali, že by místní chalupníci se zapletli s partyzánskou brigádou Jana Žižky z Trocnova.

No a že byl nějaký komunismus , to prý zaregistrovali, až jim tam jednou napochodovali nějací puberťáci s červenými hadry na krku a že prý jdou sbírat jakéhosi amerického brouka, jenže myslivec Brokovnica jim nakecal, že nejvíce je ten brouk rozšířený v Praze a tak celý pionýrský zájezd odjel do Prahy a už se neukázali.

Pak se tam ještě objevil nějaký továrník, že prý chce emigrovat před komunismem a kde jako jsou nejblíž hranice, tak mu osadníci ukázali hranice svých políček a nabídli mu přespání na seně ve chlévě, ale on se začal naparovat, že jsme burani a že netoužíme po svobodě, tak jsme mu dali zleva a zprava po hubě, aby se probral a osadní pes Azor mu ještě na prdeli rozerval gatě a nadutý továrník prchl do hloubi lesa , potom byla slyšet střelba a pak se osadníci dozvěděli, že továrníka na protějším kopci zastřelili myslivci, kteří tam pořádali hon na divočáky a od té doby měli v Pindule božský klid.

"Potom si chalupník Komín pořídil televizor a tak jsme se celá osada chodili dívat hlavně na krasobruslení, to se nám hodně líbilo a nebo když vyhrávala v televizi dechovka Plavajzníci. Největší srandu jsme ale měli, když v televizi ukazovali to srocení lidí v Praze, jak tam na 1.máje mávali s prapory, jak kdyby odháněli komáry a všichni jsme si říkávali, chvála Pánu Bohu, že nejsme v takové přecpané vesnici, tady nám pěkně zpívají ptáčci a oni tam všichni řvou jak na lesy takové srandovní básničky, prý ten kdo stojí na chodníku, nemiluje republiku a ještě jiné ptákoviny , my tady v osadě jsme jak živ žádné chodníky nepotřebovali a vždycky jsme si do lesa pěkný chodníček všichni prošlapali a nikdo z osadníků si neumí představit, že by do některého okna nacpal nějaké posrané praporky, které by mu bránily ve výhledu na les," pokračoval ve vyprávění Zapisovač.

"Když jsme v té televizi viděli tu kupu lidí, jak tam po sobě řvou, říkali jsme si, svatá prostoto, to nemají dost toho řevu z aut a vlaků a různých těch tramvají a ještě po sobě hulákají na náměstí a do toho ten rámus z toho dupotu těch jejich okovaných bot, kdepak , to by nebylo pro nás," dušoval se strýc Pálenica.

"Jenom jsme se modlili, ať ti blázni nepřijdou manifestovat tady do Pinduly, fakt jsme nevěděli, kde by jsme utekli, nikdo z nás si neumí představit, že by tady po jediné polní cestě , které vede do Pinduly pochodovaly ty komunistické milice, nebo co to byli za šmejdi, ale naštěstí tady nemáme asfalt a nebo dlažební kostky a na trávě by jim ty jejich komisňáky byly na nic , protože by jim neduněly ," s hrůzou v očích se znovu vrátil k manifestacím v televizi děda Kořalka při Vítězném únoru.

"No to by nám určitě ukradli všechny slepice a králíky a možná by Brokovnicovi ukradli i kozu," hrozila se stařenka Bučníková, "bylo na nich vidět, že mají hlad a byli takoví divocí, no ti by nám to tady zdevastovali," ještě se hrozila stařenka.

"No a potom si myslivec Brokovnica na hájence pořídil satelit a to už jsme teprv všichni čučeli na ty všechny blbce na celém světě , jak se perou hlava nehlava .Tady v osadě máme všichni klid, jenom děda Kořalka, když vypije víc slivovice, než je zdrávo, tak falešné huláká , že se mu polámalo kolečko, ale on brzo usne," vykládal Zapisovač.

"No a když jsme potom viděli v tom sranda prči v roce 1989, jak tam ti lidi na tom náměstí svatého Václava všem ukazují, že mají klíče od domu u sebe, tak jsme si všichni říkali, to tam musejí být tedy pěkní zloději, když se všichni zamykají. My tady ani nevíme, co klíče jsou a nikdy jsme s nimi nemávali, že máme doma zamčeno. A hned jsme si říkali, to nebude jen tak, ti se mezi sebou vykradou , že zbojníci proti nim budou učni a už kolikrát jsme se dověděli, že jsme měli pravdu," ukončil svoje vyprávění kronikář Zapisovač ve šťastné osadě Pindula.