Tak hladinu vařejného mínění zase rozdělil na dva nesmiřitelné Tábory informace, že mladý Heydrich sežene peníze z EU na opravu zámku v Panenských Břežanech, tak jsem se rozhodl, že se k tomu rovněž vyjádřím a přispěju jedním pytlem do mlýna.
V poslední době rozpoutala divokou diskusi mezi obyvatelstvem zpráva, že syn kata českého lidu, Reinharda Heydricha přišel s neokázalou nabídkou, že zajístí prachy, je jedno jestli čisté a nebo špinavé na obnovu chátrajícíhjo zámku v Panenských Břežanech.
Panenské Břežany jsou obec v okrese Praha-východ, o něco větší, než jsou naše Kozojedy. Pokud víme, za 2.světové války si zde utvořil rodinné hnízdečko Heydrich do doby, než ho Kubišův granát poslal do věčných lovišť.
Co se po tomto atenátu v Čechách rozpoutalo, tak na to se určitě nedá zapomenout, ale nepletl bych do toho jeho syna, kterému bylo v té době 10 let a asi těžko měl vliv na vypálení Lidic. Možná by bylo hypoteticky uvažovat, co by se z něho vyklubalo, kdyby Hitler vyhrál válku, ale to nechme na úvaze historikům.
Čili věc první, je možno posuzovat angažovanost mladého, dnes už starého potomka Heydricha ve věci zajištění financí pro obnovu zámku za morální kolaps Čechů, já osobně tuto věc nejsem ochoten komentovat, jenom se k tomu vyjádřím v tom duchu, že pokud to nevadí občanům Panenských Břežan, tak mně to může být ukradené.
Věc druhá a rozhodující, dotace z EU. Vztah Čechů k členství k EU je opět dvojí a jak je v v tomto pidistátečku zvykem , tak to malinké procento lidí, které v poměru na zeměkouli k počtu obyvatel země je naprosto zanedbatelné a na vliv otáčení země má počet obyvatel Česka asi takový vliv, jak Klaus na globální oteplování, se opět rozdělilo na dva nesmiřitelné Tábory. Jedni jsou pro a jedni proti a to tak zásadně, že by se v mnoha případech dalo mluvit i o vendetě mezi příznivci obou táborů a o celém vyhlazování rodin.
Pokud by někdo chtěl vědět, pro jakou variantu jsem já, tak bez mučení přiznám, že já jsem příznivec členství v EU a mám pro to spoustu svých osobních důvodů, které jsem už mnohokrát popsal na různých diskuzích a nemíním se k nim vracet.
Můj cíl názoru v tomto článku je jiný.
Jistě stojí za povšimnutí, že mladý-starý Heydrich nenabízí peníze na obnovu zámku ze svého, ale nabízí se, že využije své kontkaty a zajistí ty peníze z dotací EU. O jaké kontakty jde, se lze jen domnívat, jestli o sexuální a nebo o pólované kontakty + a -
Čili okamžitě se vyrojily spekulace, jak to s těmi dotacemi vlastně je a jestli jsou vůbec pro Česko zajímavé, potažmo výhodné.
Tak tady by se dalo jednoduše odpovědět, pokud by někdo někde uvedl, kolik ročně do EU peněz odvedeme a kolik ročně z peněz z EU vydojíme. Pak by se dalo relevantně posoudit, zda to stojí za to a nebo jsme pro EU jenom dojná kráva a nebo naopak. Bohužel, chtěl jsem to na internetu vypátrat, ale buď jsem špatně pátral a moje ruka pátralka nenašla ten správný odkaz a nebo to někdo úmyslně tak tají, že je to tak tajné, že to neví ani ten tajitel.
Čili pokud nejsou k dispozici k porovnání zásadní účetní položky, má dáti-dal, tak můžeme jenom remcat, že celé dotace stojí za hovno.
Já jsem ale přesvědčen, že tahat do toho EU je nesmyslné a že celý problém, na co jsou dotace využity je jednoznačně na těch, co v Česku dotace rozdělují. Je veřejným tajemstvím, že i v tomto případě platí mafiánské kontakty, já na bráchu, brácha na mě a v poslední době je toho zářným příkladem rozdělování dotací z EU na komunální úrovni v Ústí na Labem, kde dokonce došlo k nasazení těžkooděnných skautů z útvaru pomalého nasazení v sídle Regionální rady, kde se rozhoduje o přidělení dotací z EU.
Zjistilo se, že porcování 21 miliard v Česku a několik stovek milionů jenom v tomto malém městečku na břehu Labe bylo natolik zasviněno korupcí a nebylo těžké zjistit, že třetina z rozdělených milionů šla na konto propletenců anonymních firem, kde vůbec není známo, kdo je vlastníkem oněch maiánských bordelů. Čili na jedné straně pračka špinavých peněz jak hrom a na druhé straně obrovské sumy, které uvízly za nehty soudruhů ze státní, nebo spíše komunální moči, kteří o tom rozhodli.
Brečet nad tím, že někdo peníze získá a někdo ne, je slabomyslné. Pravdou je, že nárokování dotací je opravdu velmi složité a někdo to martyrium zvládne, někdo ne, ale spíše je zde problém , komu se dotace přidělí a komu ne, oblast rozdělování dotací je pro korupci jak stvořená a objem korupce prakticky nekontrolovatelný. Nějaká zodpovědná osoba v Bruselu pouze do příkaz k převodu peněz z evropského účtu na český a tím veškerá pravomoc EU končí, dále už si o tom rozhoduje soudruh stát, pomocí celé armády vyžírků a na internetu jsem nalezl tolik různých konfidentů, nabízejících poradní služby ve věci dotací, že jsem nabyl dojmu, že polovina obyvatel Česka pracuje pouze v této oblasti. Pak se divím, že je tak vysoká nezaměstnanost.
Dále je tu věc třetí, proč vůbec došlo k takové devastaci zmíněné nemovitosti. Celou historii zámku po 2.sv. válce neznám, jenom se uvádí, že po válce se ze zámku stal domov důchodců. Já jsem přesvědčen, že k hlavní devastaci došlo po sranda prči po r.1990, jelikož v tomto období se majetkové poměry měnily takovým fofrem, že nikdo pořádně nevěděl, co komu patří, na jedné straně obrovské množství různých zámků a hradů a jiných památek zprivatizovali za pověstnou babku tuneláři a privatizační loupežníci z důvodů vidiny zlatých telat, které nemovistosti měly v budoucnu přinášet a když ta vidina splaskla, tak se z toho staly ruiny, protože na soukromý majetek nemá právo nikdo sahat.
Některé nemovitosti ovšem byly převedeny státu, respektive státní moci na úrovni komunálních papalášů za symbolickou 1 korunu a i zde peníze, které stát ze své poloprázdné kasy přidělil na účely oprav a sanací těchto pamaátek, v mnoha případech peníze skončily úplně jinde, než na co měly být použity.
A to by mohl být právě případ zámku v Panenských Břežanech, jelikož z celé reportáže jsem pochopil, že zámek je v majetku obce.
Nuž, vy kteří máte ještě svůj vlastní a nevymytý mozek si udělejte vlastní úsudek, přivítal bych některé názory na tento problém, jelikož po celém Česku musí být takových případu stovky, možná tisíce.
