Papež František si vede dobře, nebojí se propíchnout staré puchýře církevních dogmat. Tentokrát se zaměřil na samotný Otčenáš.
Papež František znovu překvapil svým zásahem do nedotknutelných dogmat církve katolické, tentokrát přímo do textu Otčenáše, daného křesťanům samotným Kristem. (viz Nový zákon, Evangelium Matouše, kapitola 6., verše 9 až 13). Původní text byl do Vulgaty ( živé latiny prvních století po Kristu) přeložen nedosti kvalitně a připouští v bodě "neuveď nás v pokušení" interpretaci, že Bůh své ovečky občas svádívá k hříchu.
V tomto smyslu si ho mohly vykládat ctihodné sestry, respektive gayové, jejichž láska k Bohu nesla znaky sexuálních radovánek. Mnozí si ještě ze školních lavic pamatujeme postesk mladé řeholnice z díla Jiřího Wolkera: " … vousatý obchodníku, opilý námořníku, co nedal Bůh na oltáři, dej ty na chodníku!"
Ve zmíněné kapitole 6. jsou velmi podnětné verše 7. a 8. V nich Kristus nabádá věřící, aby se nemodlili příliš a bezmyšlenkovitě jako pohané, kteří se domnívají, že čím více slov, tím jistější je vyslyšení proseb. Podle Krista Bůh sám nejlépe ví , co člověk potřebuje.
Doufejme, že i z těchto dvou veršů si vezme katolická církev ponaučení, že zruší únavné litanie, růžence a jejich pět Otčenášů a 50 Zdrávasů. Ubohá matka Boží, kdyby s vyslyšením oněch otravných Zdrávasů obtěžovala Boha Otce, hrozilo by ji potupné svržení s nebes do nejbližší černé díry.
Co z toho plyne pro nás nevěřící? Křesťanské církve se ve většině evropských zemí vyrovnávají se svým posláním v občanské společnosti, vést lidi k dobru a toleranci, nikoli k nenávisti, jako islám a jiná totalitní hnutí. Františku, gloria in terra!
