Cože? Já si zakládám blog? A to jako proč, prosím Vás? Chtěl jsem to prostě zkusit. Doporučení mého spolubydlícího a prvotní zkušenosti s prací v komunikaci mě přivedly k založení vlastního blogu. Nejsem takový VIP, abych jej mohl mít na Aktuálně, a nejsem takový fajnšmekr, abych si pořizoval něco jiného typu blogspot. Takže proto tady na idnesu. Čtěte dál.
Jak jsem to mohl udělat, aneb pár procesů, které zvládne i šimpanz po lobotomii
Vyplnil jsem pár okýnek, naštěstí mi věrně našeptával Chrome, přihonil jsem si tričko při vyplňování kolonky „o mně“ a nechal to celé prověřit tým editorů. No a druhý den mi přišel uvítací email. S ním se objevil první problém – musím napsat první článek a do menu vpravo nahrát svůj xicht. Takže jsem cestou vlakem domů z Prahy otevřel notebook a za udiveného čumění babičky po pravici píšu svůj první článek, abych se oficiálně stal členem autorské obce blogerů.
Proč si chci psát blog?
Protože je to kůl ?!
Nemám žádné výrazně provokativní, populární nebo státotvorné názory, které bych měl potřebu rozmetávat kolem sebe. Nejsem papež, politik ani psycholog, ale spíš kousek od každého z nich. Na vše si vytvářím svůj vlastní názor, který se snažím očišťovat od stereotypů a předsudků porůzně získaných, abych měl jistotu, že můj názor je založen na hodnotách, které vyznávám já.
Blog mám zejména proto, abych si cvičil psaní, trénoval strukturu a snažil se zajímavě podávat multirůzné myšlenky. Blog mi umožní nechat své texty rozdrtit pěstmi kritiky přísné veřejnosti. Tuto zpětnou reakci potřebuji, a proto to dělám.
Budu rád, když si někdo moje texty přečte a vyjádří se k nim. Zajímá mě zpětná vazba jednak na obsah, jistě. Ale také na styl psaní, chyby, strukturu apod.
Vážení návštěvníci, potencionální čtenáři,
Díky, že jste dočetli až sem. Těšte se na další texty, názory, prostě (snad) zajímavé čtení.
