Panský život na Malé Straně. Byl to skvělý rok!

Byl jsem dost zklamán a trochu vyděšen, když jsem v roce 2010 někdy v září otevřel polepené dveře pokoje na konci dlouhé chodby v pátém patře koleje Arnošta z Pardubic. Za nimi se totiž skrýval úzký kamrlík až ke stropu naplněný věcmi denní potřeby mých dvou spolubydlících. Kromě pivních lahví rozsetých po celé místnosti (později jsme přišli na to, že jsou jich stovky!) byl každičký centimetr pokryt tu ručníkem, tu papučemi, tu knihou Politické strany moderní Evropy. Nevěřil jsem, že to byl pokoj pro tři. Za čas jsem si ale zvyknul a bydlení na Národní třídě jsem si začal užívat. Nicméně tento studentský kotec mi stejnak po čas přišel tuze těsný, a tak se stalo, že jsme se s kamarádem přestěhovali do činžáku jen kousek od koleje, přes most na Malou Stranu. O tom, jaké to je bydlet jen pár set metrů od Malostranského náměstí nebo mít v pokoji tajnou chodbu, níže. 

Kdo by čekal, že moji rodiče jezdí na dovolenou vlastním letadlem, byl by překvapen. Nejsem potomek milionářů a na nájem jsem si od počátku přivydělával, teď už se celkem obstojně uživím sám. Kolej AzP vás sice vyjde ve srovnání s ostatními na majlant (na trojlůžáku vás to vyjde cca na 4 000 Kč), pohodlí je ale nevyčíslitelné a ušetříte například na MHD. Nájem za 2+1 na Malé Straně pro dva vás vyjde jen o +/- 50 % víc. Takže to není nedostupný luxus a kdo hýbe pr*elí, nemá problém.

Život na koleji přeji všem zažít

Ano, je to doba polívek z pytlíku (ačkoli jsou tací, co tam dělali krevety a někteří pekli kuřata), čekání na záchod a společné sprchy, ve kterých vám čas od času někdo nechá dáreček. Jste sice daleko a nezávislí na rodičích, znuděná kolejbába vám ale může dát stejně tak pěkné kázání, když přijdete nalití nad ránem a děláte bordel. (na AzP bych ale takto většině kolejbab křivdil). Je to ale výborná zkušenost, záhy velmi dobře poznáte různé lidi, s kterými se budete muset naučit vycházet. Můžete vysedávat po večerech na chodbě u vodnice nebo laciného piva, diskutovat a užívat si to, čemu se říká studentský život. A holky chodí ze sprch jen v ručníku :-), vlastně i kluci, ale to já nedělal, ten pohled bych nikomu nepřál. Bylo to fajn, ale po roce byl čas zvednout kotvy.

A tak se stane, že vidíte byt, kvůli kterému budete muset pořád pracovat, a vezmete ho.

Nábytek ze třicátých let, který v sobě skrývá tajnou chodbu do koupelny. Pod okny vám řinčí tramvaje. Vyjdete ven a potkáte tu ministra, tu poslance, tu Bátoru a další. Pivo všude kolem vás stojí pade. Neustále obdivujete architekturu Malé Strany. Když máte čas, jdete se posadit na Petřín, nebo bosí chodíte na Kampě s pivem v kelímku. Denně chodíte přes Karlův most. A cítíte se tu skutečně dobře.

Pokud někdy takovou příležitost dostanete, určitě ji využijte. Já nelituji jediného dne. Ale teď je čas, pluju zase kousek dál.