báseň, Snad jsem tě našel

  Dva poutnici bláhoví, láska spolu s nadějí, na své věčné pouti, jdou krajinou srdeční. 

Něco končí, něco začíná,

nám snad končí trápenía samota

a štěstí ve dvou nám začíná. 

Já vím, co láska je a i ty to víš,

pro lásku k tobě dýchat celí chci. 

Vyznání lásky chci slyšet z úst tvých,

lásko, jsi tak daleko, proč to tak má být. 

Ač jsme tak daleko přesto jsme blízko.

Tvé tělo nemám mysl snad ano. 

Lásko, já opět žiji, proč nepřišla jsi dřív.

tak o pár let, o den o měsíc.