Tak to alespoň vypadá, když si přečtete názory části čtenářů, které paradoxně korespondují s poměrně dost rozšířeným veřejným míněním. Rozšířeným pochopitelně většinou u těch, kteří byli nejdále v Tescu v soudedním městě. Jsou tyto nárory ovšem založeny na reálných faktech?
Jak jsem uvedl ve svém sobotním článku, došlo na Kypru k zadržení muže z Libanonu, který plánoval útoky proti turistům s Israele. V době zadržení byly u něj nalezeny mapy a trasy, kudy se turisté měli vydat, plány odjezdů autobusů a podobně. Navíc, zadržený se posléze sám doznal, že je členem hnutí Hezbollah.
Toto hnutí je militantní, islámská organizace, se sídlem v Libanonu, s velice silnou podporou ze strany Syrie a Iranu, odkud plynou zbraně a peníze. Cílem této organizace jsou teroristické útoky.
Už jen z těchto několika vět, by mělo být každému, byť jen minimálně inteligentnímu člověku jasné, že tu něco nehraje. Islám a Korán jsou prý poslové míru, jak tvrdí ti, kdo kritizují odpůrce pronikání tohoto pseudonáboženství do Evropy. Přitom tito poslové míru podporují a vyvolávají pumové útoky, sebevražedné útoky a atentáty.
Nejčastěji je obviňován Israel společně s USA. Israel je údajným agresorem, USA zase kvůli politickému vlivu a nerostnému bohatství přepadávají, spolu se spojenci z NATO pokojné a mírumilovné země. Podívejme se trochu do historie. Ta je nejlepším učitelem.
Za celou svou historii, neprovedl Israel jediný agresivní útok proti žádnému ze svých sousedů. Veškeré vojenské akce, kterých se zůčastnil, byly buďto obranné, kdy byl sam napaden, anebo se jednalo o odvetu za útoky na své území a v takovém případě se tato odveta zaměřovala na vojenské, militantní cíle. Na případnou námitku, že při tom umírali civilisté, musím nerad ale pravdivě odpovědět, že ve válce civilisté umírají a zvláště pak ve chvíli, kdy jedna ze stran, tyto civilisty používá jako živé štíty.
Jak je to s USA? Opět se obraťme na historii. Po žádném vojenském konfliktu, kterého se vojska USA či nato zůčastnila, nedošlo k dosaazení povolné a poslušné vlády v dané zemi. Takže obvinění, že takovéto konflikty existují proto, že si v dané zemi chce západ pojistit ropu nebo cokoliv, jsou poněkud mimo. Příkladem budiž Irák, Afghánistán, Lybie, to jsou země, které i přes vojenskou intervenci spojenců, nelze ani omylem nazvat spřátelenými a kde získává na mohutné podpoře protizápadní rétorika islámských demagogů. Dalším příkladem může být například Egypt, kde sesazení presidenta Mubaraka bylo západem vnímáno pozitivně, nicméně, současná situace moc příznivá není, a to přesto ,že na sebe paní Hillary s presidentem cenili zuby jako aligátoři.
Tady jasně platí pořekadlo, za dobrotu na žebrotu, o čemž se USA mohli přesvědčit poté, co prosícímu Kuwaitu přispěchali na pomoc během Iracké agrese, a když Saddama vykopali, tak se moc vděku nedočkali.
A tak se pomalu dostáváme do současnosti, kdy se asi mnozí diví, že mezinárodní společenství váhá s pomocí lidem Sýrie. Včera mezinárodní červený kříž označil situaci tam jako občanskou válku. Mrtvých na straně civilistů přibývá a jaký bude vývoj nikdo neví. Každopádně tentokráte musí být spojenci opatrní v úsudku o pomoci. Alespoň po vojenské stránce určitě.
Největší rozbuškou ovšem je Irán a jeho jaderný program. Nebudu se opakovat, psal jsem na toto téma mnohokrát. Chci jen upozornit na lživá tvrzení různých blouznivců, že kdokoliv chystá válku proti Iránu anebo snad že je připravovaná okupace této země. Je to naprostý nesmysl. Jediná vojenská akce, která připadá v úvahu je, naprosté zničení jaderných zařízení a to tehdy, kdy se jasně prokáže, že jednání selhala a že Irán nemá v úmyslu jednat morálně a čestně.
Podle posledního vývoje Irán nemá v úmyslu žádnou upřímnost a svědčí o tom prohlášení opozičního aktivisty Muhammada Nurizáda, který na svém webu vyvěsil dopis generála revolučních gard, který prohlásil že tvrzení o mírovém využítí jádra v Iránu jsou lži.
Pohled na mapu regionu je varovný. Ukazuje, že jediná oaza klidu, míru a prosperity v této oblasti, Israel, je svírána do kleští nenávistných sil, které se netají plány na jeho zničení. Život v Israeli je každý den podrobován těžkým zkouškám. Obyvatelé jsou vystavování raketovým útokům z pásma Gazy. Množí se útoky takzvanými vrhači kamenů a zemi nepomáhá ani celosvětová krize. To vše, spolu se zvýšujícími se náklady na obranu státu, vyvolává v lidech nervozitu a dotazy, jak ještě dlouho budou muset trpět.
Ja vím, že lidem v Evropě se tyto problémy jeví jako vzdálené a nepodstatné, jako něco, co se jích přímo nedotýká. Je to ale omyl. Jak jsem napsal, smyčka kolem Israele se stahuje. Israel je v regionu osamocen. Na svou obranu musí vynakládat prostředky, které by správně měl dávat na podporu obyvatelstva. V této chvíli ale jde o holé životy. Syrie, Egypt, Libanon, to jsou země, sousedé, kteří neustále hrozí a volají po židovské krvi. Jejích síla roste i tím, že část světového mínění se mylně domnívá že na vině je Israel.
Psal jsem v úvodu o historické pravdě. Historie nás učí, že veškeré lidské dění je provázáno a spojeno. To co uděláme dnes, se nějakým způsobem vrátí za rok, dva ale následky nás určitě neminou. Je na nás všech, jak se k budoucnosti postavíme. Jestli budeme slepě přihlížet nekontrolovanému růstu moci a vlivu Islámu na světové dění, jestli jako lidstvo připustíme oklešťování státu Israel a eventuálně jeho likvidaci, nebo jestli konečně řekněme NE a Stačilo, tohle je planeta pro všechny a ne jen pro bandy zakuklených hlupáků, kteří chtějí ovládnout svět.
