Kruh se uzavírá a přestože jsem to neměl nikterak v plánu, uzavřu serii článků, věnovaných problematice soužiti mezi Romy a majoritní společností v městě, kde jsem vyrůstal a ke kterému mám dodnes pochopitelný vztah. Podle zpravodajství TV Nova, pro šťouraly doplněném vyjádřením policejní mluvčí, došlo v Ostravě Vítkovicích k napadení tří žen, které byly se svými dětmi na dětském oddělení nemocnice Ostrava Vítkovice.
Podle svědectví, které podala na kameru jedna z napadených žen, do ordinace přišly dvě dívky ve věku asi 13 let se psem a poté co byly upozorněny, že přítomnost zvířete není vhodná, odešly. Venku pak na ženy, které ony dívky napomenuly čekaly pravděpodobně jejích matky, nebo jiné příbuzné a došlo nejdříve k slovním útokům, a následně pak k fyzickému napadení. Dvě ženy vyvázly bez vážnějšího zranění, třetí dopadla hůře a musela být ošetřována. Událost se stala ve 14.30, jen pár metrů před hlavní bránou do nemocnice, v místě kudy prochází desítky lidí. Nikdo z nich se napadených žen nezastal, nikdo jím nepomohl.
Tolik tedy zpravodajství TV NOVA. Jenže tím to nekončí. Policie samozřejmě vše vyšetřuje ale protože v místě nejsou kamery, bude složité cokoliv vyšetřit. Zajímavý je ovšem další aspekt celé události. Napadená žena hovořila na kameru ale se zakrytou tváří a změněným hlasem. Svědkové nepomohli. To jsou dvě věci, které jsou pro současný stav v zemi signifikantní. Lidé se bojí. Strach začíná být všudypřítomný a je tak velký, že ani za bílého světla se nikdo neodváží zastavit agresora. A agresivita roste a útoky jsou stále brutálnější.
Nebudu chodit kolem horké kaše a nebudu volit korektní výrazy, ostatně, nikdy jsem to nedělal. Napsal jsem v průběhu svého blogování několik článků o Cikánech a o tom, jaký je můj vztah k ním. Vyrůstal jsem v Ostravě, takže s nimi mám své zkušenosti a ty nejsou špatné. Rád se při svých návštěvách Ostravy setkávám s blízkými či vzdálenějšími sousedy, které si pamatuju a kteří si pamatuji na mně. A není to takovéto setkání , jaké všichni známe, kdy se nutíme do každého slova a pak se rychle rozloučíme s tím že spěcháme. Prostě, máme si co říct a vidíme se rádi. Jenže tato setkání a tento vjem, se týká lidí, kteří jsou plus mínus v mém věku. Tedy něco málo nad padesát. Ti se nezměnili. Bohužel, mladá generace, to už nejsou Cikáni, jaké znám, jaké jsem znal. To jsou Romové, které když potkám, mám rozporuplné pocity. Mají nepřátelské pohledy a jejích komunikace je útočná. Tak to prostě je. V roce 1980 jsem ve vítkovickém sadu Jožky Jabůrkové mohl o půlnoci lehnout na lavičku a v pohodě jsem se vyspal až do rána. Dnes je strach tam jít za bílého dne. A podobné to je v celé republice a já se ptám, co se sakra stalo s těmi starými Cikány? Kde je jejích otevřenost a průhlednost? Dnes v tomto etniku převládá zákeřnost a není možné jím věřit. Omlouvám se těm, kterých si vážim ale je to prostě tak. Kolik je vás těch, kteří navazujete na své rodiče, na jejích pozitiva? A kolik je těch, kteří dnes a denně terorizují obyvatelé měst po celé České republice?
Všichni volají po řešení. Padají různé návrhy, ale málokdo najde odvahu říct to hlavní. Vy Romové musíte přijít se změnou. Jste součástí této země a proto máte vůči ní a jejím občanům své povinnosti. Vymlouvat se na jinou mentalitu je ve 21 století pokrytecké. To co dnes provádějí cikánské skupiny po celé zemi, není dáno mentalitou ale je to normální rozežranost z toho, že vám celá desetiletí vše procházelo. Že se každý bál cokoliv vám říct a že vám byla umetena pohodlná cestička. Já vás chápu, je to pohodlné, o nic se nestarat a jen brát. Ale to nejde donekonečna. Není možné jen natahovat dlaň a čekat že tam věčně něco bude padat. Není to možné ani v případě, že vás k tomu politici vychovali. Už není z čeho brát a tak je na čase abyste začli společnosti splácet to, co vám dala.
Češi nejsou rasisti. To je jen mýtus, šířený polovzdělanci. Není totiž rasismus, když lidé prostě chtějí, aby každý měl ke svým právům i své povinnosti a aby se těch povinnosti držel a naplňoval je. Je tomu stejně v Kanadě, Anglii, Austrálii, prostě všude a musí to začit platit i v České republice. A musí skončit pouliční teror, z ulic musí zmizet gangy zločinců, kteří šíří strach a mají pocit že se jím nemůže nic stát. Policie je od toho, aby konala. Protože když se bude držet své práce a svých úkolů, to znamená že zajistí bezpečnost v městech, nebude muset do ulic vysílat těžkooděnce a tí nebudou mlátit děti a vozíčkáře nebo novináře.
Je toho zkrátka hodně co se musí změnit a zlepšit. Nepomůže žádný mudrlant z evropské komise pro lidská práva. Ten tomu prd rozumí. Češi si musí pomoci sami. A Romové jsou první na radě, kdo musí přijít s návrhem, jak z problému ven. Musí si udělat pořádek sami mezi sebou. Jinak to prostě nepůjde.
