Tento návrh není ničím novým a objevuje se pravidelně vždy, když se konflikty mezi majoritním a menšinovým obyvatelstvem dostanou do určité, těžko kontrolovatelné situace. Oficiálně se o tom ovšem, jak jinak, nemluví.
Poté co se touto myšlenkou v ČR zabýval kdysi Miroslav Sládek a později pan Vandas, stal se třetím politikem Tomio Okamura, který podpořil myšlenku na vytvoření samostatného státu všech Romu. Samozřejmě za to schytal pár virtuálních pohlavků od strážců multikulti počestnosti, ale já se ptám, je tato myšlenka opravdu tak rasistická a diskriminační?
Odpověď hledejme nejprve u samotných Romů. Oni sami, kdykoliv hovoří o spolužití s majoritní společností, hovoří o Romech a Češích, eventuálně Slovácích. V zahraničí je to naprosto stejné. Věnujme se ale domácímu prostředí a zahraničí nechme zase těm, kterých se to týká. Romové se jen zcela vyjímečně označují za Čechy, což neklamně znamená, že mají velice silné národnostní či etnické cítění. Proč by tedy mělo být něco rasistického na tom, když se vyjádří podpora vzniku samostatného a suverenního státu všech Romů, kteří o to budou mít zájem. Podobně jako tomu bylo v případě státu Israel, či nověji Palestíny.
Proč samotní Romové odmítají tak vehementně tuto myšlenku? Ono je to totiž všechno trochu složitější. Předně: Romové mají sice národní cítění, nicméně nejsou schopni se sami mezi sebou dohodnout. Vládnou tam rodové klany, které ani jejích všemocný kongres, který uměl změnit odvěké označení Cikán na Rom, nedokáže usměrnit. To je první zádrhel. Druhým je samozřejmě otázka lokace, kde by měl takový stát vzniknout. A v neposlední řadě jsou tu dosti značné pochyby o tom, zda by takový státní útvar vůbec mohl ekonomicky přežít.
Přesto si ale myslím, že není vůbec nic rasistického, xenofobního a protiromského na tom, když kdokoliv tuto ideu vznese. K mému přesvědčení mne myslím si dostatečně oprávňuje fakt, že samotní Romové nepociťují štěstí a spokojenost se životem ve společnosti neromů.Tedy abych byl přesný, tato nespokojenost se projevuje 29 dnů v měsíci. Ten jeden den, ve kterém přichází poukázky na peníze jsou docela spokojení. To zase né že ne. Pokud tedy vládne taková míra deziluze a nechuti, proč to prodlužovat a proč si nevytvořit prostředí, kde budou opravdu se cítit doma? Kdykoliv totiž vidím v televizi nebo čtu na netu rozhovory s Romy, je tam rozčarování, dokonce strach a obavy. Tak proč to prodlužovat?
Aby mně zase ale náhodou někdo nepochopil špatně. Moje hluboká víra a neotřesitelné přesvědčení je, že Cikáni (teď kdoví proč Romové), vždy patřili, patří a měli by i nadále patřit k Evropské kultuře a společnosti. Moje víra je, že Cíkáni, stejně jako i ostatní evropské národy, po staletí žili na starém kontinentě tu více tu méně spokojeně. Mělo by tomu tak být i nadále. Jenže to musí obě strany pochopit, že život v jednom domě není o tom že někdo bude donekonečna ustupovat a druhý si donekonečna klást podmínky a stěžovat si. Evropa je společný dům nás všech. Dům který je ve smrtelném nebezpečí a budeme li se mezi sebou vzájemně hádat a nesnášet se, pak jen nahráváme nepříteli. Proto je nutné najít společný jazyk a hlavně, otevřeně pojmenovat to co je špatné. Například... řekne li policejní důstojník, že označení černá svině nepatřílo Cikánům ale policistům není to jen k smíchu ale je to na pár facek. Komu, to si domyslete sami. A naopak. Kope a buší li tlupa Cikánů do ležícího a bezbranného muže na zemi, je to taky na přez hubu.
Zkrátka, jestli se situace v Česku bude vyvíjet jak se vyvíjí, tak se udemonstrujete. Ovšem řešení z toho nevzejde. Řešení je zdánlivě prosté. Na jedné straně by Romové měli jasně deklarovat svou vůli žít, pracovat a pomáhat rozvíjet Českou republiku. Měli by jasně se distancovat od těch, kteří jím dělají špatnou pověst a pozor... těch je stále více a více. Nebudu tu tvrdit že je jich většina. Stále tomu nevěřím ale každý den se přesvědčujeme o rostoucí agresivitě mladé Romské generace. To nemůže nikdo popřit. Takže je na těch slušných a poctivých Romech....na Cikánech aby si mezi sebou udělali pořádek. A majoritní společnost, prostřednictvím vlády a úřadů by měla vytvořit jasné podmínky pro společný život. To znamená žádné zvýhodňování kohokoliv. Žádné zametáni pod koberec a žádné, měsíce a roky se táhnoucí soudní procesy. A co je hlavní a samozřejmé, majoritní společnost by se měla jasně distancovat od projevu etnické nenávisti.
Je mi hodně líto že musím konstatovat, že na straně Romu moc velkou snahu řešit problémy nevidím. Spíše vnímám snahu o zlehčování a o přehazování viny na druhou stranu. O to více si vážím těch, kteří umí o nepravostech hovořit otevřeně a upřímně. Já osobně nejsem moc velkým příznivcem vytvoření samostatného Romského státu. Ovšem pokud samotní Romové mají pocit, že je jím ubližováno a nevídí nebo nechtějí vidět možnost nápravy, pak nevím, proč by takováto myšlenka měla mít punc rasismu. Spíše naopak. Mělo by se udělat vše možné, abychom pomohli těm, kteří trpí.
