Podle mne to bylo asi tak. Jednoho dne si pan Kubice z ministerstva vnitřního chaosu prohrábl své pečlivě pěstované strniště, kde si schovává všechna svá moudra. A jedno mu z něj vypadlo. Rozhodl se, že přísně a spravedlivě zatočí s těmi lumpy, co se ukrývají před hodnými exekutory a kteří jsou přihlášení k trvalému pobytu na úřadech.
A protože pan Kubice si za všech okolností ví rady, vymyslel zákon. Podle tohoto zákona, pokud se nezbedník bude takto snažit vyhnout exekucím, bude po určité době jeho trvalým bydlištěm určen příbytek jeho příbuzných.
Taky nechápete? Tak pokračujte ve čtení a zjistíte jak to může dopadnout. Uvedu krátký příklad. Manžel odejde od rodiny. Bydleli v bytě, který manželka zdědila po rodičích. Jenže byt ani manželka manželovi už nestačili a nezastavilo ho ani dítě. Odešel a je kdoví kde. Stát ale ví, že u něj má onen nezbedník dluhy a tak výšle k jeho nic netušící manželce, exekutora. Aha, nenapsal jsem že manželka o znovuobnoveném pobytu manžela ve svém bytě nemá ani ponětí. Stát to totiž nemusí oznámit.
Crrrr. Ozve se zvonek u dveří. Paní otevře, za ní vykukuje dítě, na které manžel už dluží několit desítek tisíc na alimentech. Za dveřmi stojí usměvavý pán, popřeje dobrého dne a řekne že přišel zabavit majetek jejího manžela. A začne lepit nálepky. A protože všichni víme, že exekutoři jsou sice usměvaví chlapíci ale úsměv je zdarma. Obecně s nimi komunikace moc možná není. A výsledek?
Paní nemá peníze za alimenty a díky zákonu nemá ani majetek a možná ani byt. A to vše jen proto, že jednoho dne si pan Kubice prohrábl strniště.
A tak mám jednu prosbu..."Pane Kubice, prosím vás, nechcete se raději oholit? Věřte mi, bude to tak pro vaše spoluobčany bezpečnější. Kdo ví, co by z toho vašeho strniště mohlo vypadnout příště."
