Novoroční projev

Čekal jsem netrpělivě, jaký projev přednese president České republiky Václav Klaus. A musím přiznat, že jsem byl velice překvapen. Positivně překvapen.

Postava Václava Klause, jako presidenta republiky, je bezesporu plná rozporů a vyvolává bouřlivé názorové střety. Lidé si často neuvědomují, že Česká republika není presidentský stát a přisuzují presidentovi možnosti a pravomoce které nemá.

Václav Klaus ovšem nejednou prokázal, že je můžem na správném místě. Prokázal to i v tomto dnešním projevu, který svou věcností a upřímností, daleko předčil prázdná slova hlav různých politických stran, napříč celým politickým cirkusem.

K tomuto projevu se zde asi, jak je zvykem, bude vyjádřovat kdekdo. Já bych proto rád vyzdvihl dvě myšlenky z jeho vystoupení.

První byla vzpomínka na Václava Havla. Zatímco po jeho smrti, se jaksi očekával presidentův kondolenční projev a bylo zřejmé, že bude jaký byl, dnes byla tato připomínka, podle mne, ryze soukromou a nevynucenou aktivitou. Žádná protokolární nutnost, nedala Václavu Klausovi povinnost Havla zmiňovat a přesto to učinil, což svědčí o jeho charakteru.

Druhou myšlenkou dnešního projevu, která, jak se obávám možná zapadne, byla taková malá větička, která ovšem pro budoucnost naší země má nemalý význam. Pan president řekl, že u nás nekrachují banky, demonstranti nerozbíjejí okna a že :

 "Nežijeme v zemi, kde narůstají problémy s množstvím přistěhovalců, kteří svým stylem života narušují základní soudržnost země"

Toto konstatování z hlavy státu je významným signálem pro politickou scénu. Ano, prozatím nemáme tyto problémy. Ale všichni víme, jaká je politická představa representantů EU. Šílenství multikultůry, zdá se nemá konce a tak je celá Evropa vystavena riziku zahlcení,  naším tradicím naprosto cizím stylem života. To co dnes a denně prožívá Británie, Francie, Belgie i Německo, to prozatím k nám nedorazilo, ale....

Problémy se kterými se potýkala země v uplynulém roce, Šluknov a další, se mohou znásobit, pokud nebude společnost připravena a schopna se bránit požadavkům EU.

V postavě pana profesora Václava Klause máme alespoň drobnou jistotu, že jím jmenované hrozby, se České republice, alespoň po dobu jeho pobytu v úřadu vyhnou.

Projev pana presidenta byl velice věcný a takový jaký je třeba. Optimismus nepomůže. Nepomůže ani plané filosofování o morálních hodnotách. Je třeba jasně a nahlas pojmenovat, kde je problém a to dnes president republiky udělal. Je nyní na občanech, jestli budou naslouchat.