Kdo na hrad? Bože chraň Českou republiku před současnými kandidáty

Ono je to trochu jako účet bez hostinského. Prozatím není jasné, jestli návrh na přímou volbu presidenta projde. Nicméně předběžný seznam je sestaven a vlasy hrůzou vstávají na hlavě.

Jména, která jsou nejčastěji zmiňována, vytvářejí jakési panoptikum osůbek, které jsou známé a z jakéhosi neznámého důvodu si veřejnost, či spíše novináři myslí, že by mohli býti vhodnými kandidáty na tuto významnou funkci.

Schwarzenberg, Fischer, Okamura, to je svatá trojice, ke které občas ještě někdo přidává pana Švejnara.

Vytváři to dojem, jako by Česká republika neměladostatek renomovaných a schopných lidí, kteří by mohli presidentskou funkci zastávat.

Osobně nemám nic proti panu Schwarzenbergovi. Velice si jej vážím a ve funkci presidenta bych jej viděl velice rád....kdyby mu bylo alespoň o deset let méně.  Na panu knížeti je znát únava. Ostatně, on sám se ke své kandidatuře staví rezervovaně a se svým typickým humorem.

Jan Fischer. Bývalý předseda vlády, který si získal oblibu tím, že nic nezkazil. Ani nemohl, jakožto předseda prozatimní vlády, měl pravomoce značně omezené. Působil příjemně a rovážně, a jako president, by snad mohl dobře representovat. Bohužel, od odchodu z funkce premiéra o něm žádné podstatnější informace nejsou k disposici. Umění representovat je sice důležitý prvek ale na presidenta musí člověk mít ještě neco navíc.

Tomio Okamura. Tak tohle by nevymyslel ani Vyškeřák ani Dikobraz. Pro ty co nevědí, Vyškeřák byl humoristický magazín, který kdysi vycházel a snad ještě vycházi.

Okamura na Hrad. Japonec presidentem České republiky. Přestože je to neuvěřitelně absurdní myšlenka, kupodivnu našla dostatek příznivců. Tak vážně:

Tomio Okamura je pán, který přišel odnikud, najednou se vynořil, jeho podnikání souvisí s Japonskem a přestože se jedná o podnikání úspěšné, hlavním cílem pana Okamury není rozvoj České republiky, ale opět Japonsko. Jeho politická kariéra, pokud tomu tak můžeme říkat, je poněkud krkolomná a je napojen na osoby různých kvalit, často spíše nekvalit. Velice rád používá slovo kamarád, což nesvědčí o potřebném odstupu či nadhledu. Názory pana Okamury může poznat každý, zde na blogu.

Budoucí president musí být člověk, který není žádným způsobem svázán se současnou ani s bývalými vládami, či politiky. Nesmí mít kontakty jen na jednu světovou stranu a měl by to být člověk, který vládne několika světovými jazyky. Měl by to být člověk , který, když jedná se zahraniční representací, vždy vzbudí vážnost a nikoliv povytažené obočí, úsměv, či trapnost. Měl by to být člověk, který pro své občany bude vzorem a hlavně, čitelným vzorem. Nebudou existovat otazníky kolem daní, či minulosti či morálního profilu.

Já jsem si jistý, že z oněch tří kandidátů, tyto podmínky nesplňuje žádný a občas navrhovaný pan Švejnar?

Prosím Vás pěkně, ten člověk neví o naší zemi nic. Po emigraci žil celý život v USA, což je sice hezké ale na kandidaturu to nestačí. Nevidim v jeho osobě žádnou potřebnou kvalifikaci a navíc, po neúspěšné kandidatuře v minulých volbách se nikterak neprojevoval.

Takže co? Co by, je tu ještě Karel Gott, František Ringo Čech a Helenka Vondráčková. A taky Helena Fibingerová by si dala určitě říct. Já nevím jak vy, milí čtenáři, já se bojím, že veřejnost opět bude za osly. Totiž, celá ta věc se slavnými kandidáty jen mlží a odvrací pozornost od hledání skutečné osobnosti. Jen mi neříkejte že žádná není. To mi prosím Vás neříkejte....