Jedenácté výročí

Ano, už je to jedenáct let, co se stalo něco, v co nikdo nevěřil. Událost, která navždy změnila tvář světa a nastartovala nejnebezpečnější období v lidské historii, proti kterému léta studené války, jsou jen časem rozpustilých klukovských her.

Je to tak, protože ač každý soudný člověk o komunistickém režimu ví to své, a myslí si to své, přece jen, tehdy stály proti sobě, alespoň v základech civilizovaní nepřátelé. Nepřátelé, kde ono nepřátelství bylo tu silnější, tu mírnější a vše záleželo na ekonomické situaci jednotlivých zemí. Přesto, i ti nejzarytější jestřábi v Pentagonu, jak je nazývalo Rudé právo, i ti drsní rudoši z Moskvy, obě strany měly zájem žít a všichni věděli, že kdo zmáčkne ten pomyslný knoflík jako první, udělá současně konec všemu

Naproti tomu, událost, ku které došlo 11. 09.2001 vystřelila na povrch síly, které nejenže nemají strach zabíjet ale oni nemají ani strach umírat. Tito fanatici, ve jménu čehosi abstraktního, nereálného a současně nelidského,  v naději na slastný posmrtný život, rozpoutali šílený maraton násilí a nenávisti, jaký v dějinách této planety nemá obdoby.

Kolik toho už bylo napsáno, kolik neuvěřitelných, paranoidních a konspiračních teoríí vysloveno. Ostatně, i zde ná blogu jsme občas oblažovaní teoriemi o nano explozích a podobnými fantaziemi. I to patří k takovýmto událostem.  Bohužel, oficiální místa a to ani americká ani světová stále nedokázala jasně a zřetelně natáhnout ruku a prstem ukázat viníka. Ano, hovoří se o teroristických skupinách.. Al Kaida, Taliban a další. Jistě, jistě, jenže to jsou už jen dělníci toho všeho.

Je ale nutno jasně a bez obav, jednou provždy vyslovit jméno toho, kdo za to může. ISLAM. A abych byl naprosto přesný Islámismus. Tedy hnutí, které s původní víry a náboženského směru, udělalo zločinnou politickou doktrínu. Islámističtí duchovní dnes a denně, stejně jako před jedenácti lety hlásají z minaretů či modliteben nanávist vůči všemu na západ. Vyzývají k vraždění nevěřících a k zabíjení Židů. Události ze záři 2001 byly jen startérem a hlavně prubířským kamenem toho, kolik toho západní svět snese a jaká bude odpověď. Jaká byla to víme všichni. Nesmyslný válečný konflikt, který stál tisíce nevinných životů. Mladých hochů a dívek, kteří ve jménu své země jeli bojovat a domů se nevrátili, ovšem jejích obět nebyla adekvátně zaplacena. Prakticky se naplnily tužby a očekáváni oněch duchovních, kteří s něčím takovým museli počítat a taky jistě počítali. A tak, zatímco vojáci mezinárodních sil bojovali, nastoupila druhá část zrůdného plánu a Islámisté začli osídlovat, né jiné slovo mne nenapadá, Evropu a samozřejmě i USA a částečně i Austrálii. Prakticky dnes není na světě místo, které by nebylo, tu více, tu méně Islámem zasaženo. Vlády EU, která má velice silnou tendenci směřovat kupředu levá, nepochopitelně laxně přistupují k přistěhovalecké politice a nejinak je tomu i v USA. Jakmile se nějaká země rozhodne uplatnit právo na vlastní svrchované řešení problému, je označena jako... však všichni víme.

Co to všechno znamená? Že dnes, jedenáct let po útocích v New Yorku, plán jejích zosnovatelů pokračuje dále. Kontroly na hranicích se zpřísnily, jenže co je to platné, když nepřítel už je dávno uvnitř a jen čeká na den, kdy příjde rozkaz. A ten příjde. To si nikdo nedělejme žádnou iluzi.

Dnes je den smutku. Nejen pro ty kteří přišli o své milované. Je den smutku pro nás všechny. Jména zemřelých najdete zde a já se rozhodně nehodlám smířit se slovy, že došli pokoje a milosti Boží. Jsem si totiž jistý, že jejích smrt zavazuje všechny lidi, kteří chtějí žít na této planetě v míru a štěstí k jednotě a k výjádření pevného stanoviska, že život nemůže být podmiňován klaněním se jakémukoliv dogmatu.

Jako každý rok, i já dnes zapálím svíčku. Na počest těch kteří zemřeli 11.září 2001, a vzpomenu i na padlé ve službě, ve válce, na všechny ty, kteří i když tak mladí, museli položit své životy. A samozřejmě vzpomenu na všechny oběti této zrůdné ideologie, která pomocí krádeže, pomocí zneuctění Božího jména zabíjí a mrzačí po celém světě.