Děvčátka, otevřete vrátka. My Vás znásilníme a pak u Vás zůstaneme

Je to jako v té pohádce o Smolíčkovi. Jen dva prstíčky strčíme, jen se ohřejeme. Jojo, zlaté oči. Bohužel, žádný jelen se zlatými parohy, či spíše, ať zůstaneme styloví, žádný sob není na obzoru, který by mohl Švédsko a Norsko ochránit před rostoucím množstvím znásilnění.

A že by Norové a Švédové byli takoví kanci? nu což, mnozí z nich sice mají občanství těchto zemí, ale jejích původ je daleko, daleko od Skandinávie. Somálsko, Alžír, Maroko...tam všude a ještě jinde v sousedství jsou doma ti, před kterými se dnes třesou strachy ženy nejen ve skandinávských zemích ale prakticky po celé Evropě. Nejnovější případ je ale ze Švédska. Nestal se někde v tmavých uličkách Malmö či v oblasti obývané převážně imigranty z islámských zemí.

Stalo se na parkovišti jednoho z nejluxusnějších hotelů, na parkovišti hotelu Sheraton ve Stockholmu. 34. letý imigrant ze Somálska byl zadržen policii, když znásilnil ženu, která na následky tohoto znásilnění zemřela. Ale moment. Jestli si myslíte, že to bylo jen tak nějaké znásilnění, tak to zase ne. Útočník nejdříve ženu brutálně zmlátil. Během mlácení ji znásilňoval a nepřestal ani ve chvíli kdy žena už byla mrtvá. Pokračoval i s mrtvolou, a to i v okamžiku kdy přijížděla policie, která ho zadržela, takříkajíc v průběhu. Zvedá se vám žaludek? No já se nedivím. Kdybych byl cynik, napsal bych ZVYKEJTE SI. Jenže, nebudu nikoho vyzývat k tomu, aby si zvykal na takové svinstvo. To si raději vyslechnu a přečtu nadávky aktivistů a pseudohumanistů, kteří z tepla domova, z relativního bezpečí kážou světu a nutnosti žít v míru a pospolitosti, jako ten beránek se lvem v barvotiskových brožůrách, rozdávaných svědky jehovovými. Jenže lidé nejsou beránci a tak vědí, že lev je sice krásné zvíře ale má své teritorium, kam patří. A totéž platí o těch, kteří se hrnou v množství větším nežli malém do Evropy a snaží se její obyvatele přesvědčit, že způsob jakým žili po staletí je špatný a že je třeba zavést nová pravidla.

Podívejme se ještě trochu na statistiku. Švédsko a Norsko (pozor, nemyslete si že tyto země jsou hodně daleko, že vám se nic nemůže stát), zažívají rostoucí epidemii znásilnění, na které nesou rozhodující podíl imigranti z islámských zemí. Podle průzkumu jedné ze švédských veřejných rozhlasových stanic bylo nahlášeno za prvních 7 měsíců tohoto roku 1000 znásilnění, spáchaných muslimy.  U 300 případů se jedná o oběti mladší 15. let. Toto číslo je o 16 % vyšší nežli za stejné období roku 2012.

Tato čísla jsou více než varující. Zdá se ale, že nejsou dostatečným varováním pro politiky ve Švédsku. Norsko zdá se dostává rozum, sice pomalu ale přece. Jenže to je málo. Pánové a dámy v Bruselu se cítí bezpečně. Vědí že skrze jejích ochranky se nikdo nedostané a že jím tedy nic nehrozí. A proto, společně s dalšími nezodpovědnými elementy v OSN asi plánují tuto epidémii dotáhnout do tragického konce.

Vzhledem ke svému věku, už často vzpomínám na své dětství, které jsem prožil částečně v Československu. Tyto vzpomínky mají trochu hořkou příchuť. Blíží se vánoce. Přestože jsem pochopitelně tyto svátky nijak přehnaně neslavil, jednalo se o svátky které jsem já a celá moje rodina respektoval. Využívali jsme je k jakémusi zastavení se a, řekněme rekapitulaci uplynulého roku. Atmosféra kolem byla příjemná, všude to vonělo, obchody byly plné lidi, protože přestože v ních nic nebylo, lidé se snažili najít v tom málu alespoň něco co by jejích blízké potěšilo. Na náměstí stál vánoční stromek a všude panoval klid, kdy lidé alespoň na těch pár dní zapoměli, jaká lůza jím vládne. Vzpomínám na to a uvědomuju si, jak moc se svět změnil.

Země, které mají své zavedené tradice oslavy svátků vánočních, musí najednou o právo je slavit bojovat. Považte ale, oni o toto právo bojují se svými vlastními úředníky, kteří sice doma mají ozdobený stromeček a ctí poselství vánoc, na veřejnosti ovšem blebtají něco o toleranci k jiným kulturám a o potřebě je neurážet. Belgie, Německo, Holandsko, Anglie, tam všude jsou zaznamenány pokusy postavit to, co je všem drahé, někam do ústraní. Jen aby se někdo jiný, kdo je tu jen host, necítil uražen. S tím já nemohu souhlasit.

Nemohu souhlasit s tím, že roste násilí. Nemohu souhlasit s tím, že Evropané se mají doma přizpůsobovat. Nemohu souhlasit a tím, že řeknete li pravdu, varujete li před skutečnou hrozbou, jste označeni za zloducha a často kriminalizováni. Doufám že nezůstanu sám, kdo nesouhlasí.