Žil jsem v bláhovém pocitu, že mne nemůže nic překvapit, nic šokovat. Omyl, já bloud. Události několika posledních týdnů mne přesvědčují, každodenně, o bahně, do kterého se ta malá, krásná zemička, uprostřed Evropy propadá. A není to přijemné zjištění, když si uvědomím, že po ruce není ono pověstné stéblo, kterého je možné se chytnout.
Lidé, jakoby rezignovali na to, co je opravdu důležité a co je pro jejích spokojené životy nezbytné. Za výrazné pomoci novinářů a představitelů vlády, zabývají se věcmi, které nestojí za obšírný komentář. Tak se pro mnohé stal události čislo jedna průvod homosexuálů. Akce, která pro nás, takzvaně normálni, nemá žádný význam. Prostě se sešla skupinka těch, kteří toužili po tom aby je bylo vidět. To ovšem vyvolalo mediální bouři, do které zasáhli politici, protřelí hlupáci, pro které se jednalo o nanejvýše vhodnou přiležitost, jak odvrátit otázky, týkající se závažnějších témat. Došlo k slovním přestřelkám a jak dnes referuje denní tisk, stále trvajícím půtkám, kdy jakýsi bezvýznamý ouřady, cifršpion, nazval ministra zahraničí nelichotivými přízvisky. Beztrestně, protože v reakci na protesty se ozvalo hýkání o svobodě slova. Co už.
Další událostí, byla smrt Jiřiny Švorcové. Kdekdo se předháněl o tom jestli to byla vynikající herečka, slušný člověk nebo ne. Na celé dny na nás z novin hleděla její tvář, tak jak jí známe z toho téměř jediného, co vytvořila, z ženy za pultem. Kromě tohoto paskvilu se objevila ještě v okresu na severu a to je vše. Nemluvím o divadle. Tam měla své jisté. Pro mně nepochopitelná je její neůčast v majoru Zemanovi. Odešli herci, jejíchž jméno zůstane natrvalo v srdcích diváků. Kemr, Rossner, Pardus, abych jmenoval jen některé. Objevila se krátká zprávička a pak nastalo ticho. Zemřela Jiřina Švorcová, propagátorka toho nejzrůdnějšího co lidstvo poznalo a všichni se mohou zbláznit.
Dokonce se našlo několit šílenců, bezcharakterních hyen, které porovnaly žívot paní Švorcové se životem souběžně zesnulého Ctirada Mašína. Dobrá, dobrá, taky mám probém s mrtvými na jejích cestě. Nicméně, oni bojovali proti něčemu, co přineslo smrt milionům nevinných. Zničlilo to životy dalším milionům. A ničí dodnes. Paní Švorcová tento režim hyperaktivně podporovala. Samozřejmě znám příběhy o lidech kterým pomohla. Jenže tady se jednalo spíše o osobní sympatie nežli o hnutí svědomí. Či protest proti nespravedlnosti.
Ovšem to není vše. Hluboká mravní krize české společnosti pokračuje. Jakýsi doktor zneužíval a týral své asistentky. O tom taky denně čteme. V každné normálně fungující společnosti, by tento pán už seděl ve vazbě, či minimálně doma po propuštění na tučnou kauci. Né tak u nás. Policie vyšetřuje a pan doktor běhá tu i onde. Hledá spojence, zatím marně. Jenže opravdu marně??? Jak to, že je na svobodě, jak to že se snaží kontaktovat a snad vyhrožovat postiženým?? Jak to, že i když například presidentská kancelář ví, že se jí snažil zaštítít, nikdo nic nepodniká aby tomu zamezil. Platí presumce neviny. Jenže zde je mnoho důkazů, hovořící o vině. A tak to vypadá spíše na tutl, jak zaznělo ve skvělém filmu rozpuštěný a vypuštěný.
Tři události, zdánlivě nesouvisející, které momentálně hýbou Českou společností. Zdánlivě, protože vypovídající o pomalém a já jsem si jistý že cíleném bulvarizování občana. Veřejnost se přestává zajímat o podstatné věci, ale zabývá se malichernostma. Zajímá se o to, že Iveta Bartošová utekla z nemocnice ale nezajímá se o práci svých představitelů. O činnost těch chameleonů, kteří před pár dny si ještě neuměli vybavit tvář Ctirada Mašína, ale nyní pláčou nad jeho smrtí na balí kufry na cestu na jeho pohřeb. Pokrytectví ovládlo českou společnost. Touha se dobře najíst, kvalitně si zasouložit a pak si přečíst blesk. A protože jsme národ hospodských diskusí, tak v hospodě, nebo v diskusi na netu zanadávat na emigranty, kteří stejně můžou za všechno a ještě se jím furt něco nelíbí.
Ano, jsem emigrant a nadávám a nelíbí se mi jak se chováte milí bývalí spoluobčané. Přestali jste si uvědomovat, že je to Vaše země. Že těch pár politiků jste volili vy a že když se ukázalo, že jsou to kašpaři, že Vy máte právo je nakopat do hader. A nejen právo ale hlavně povinnost. Pro příští generace. Kolik z Vás, vy kteří mi budete v diskusi nadávat, například přemýšlí o příštím presidentovi? Kdo to bude. Bude to člověk moudrý anebo stejná korouhvička jako poslední dva? Kde vezmete toho moudrého? Do voleb zbývá nedlouho ale na politické scéně je klid. Dokonce se neví jaká bude ta volba.
Oblíbená věta zní ....žili jsme 40 let v komunismu....Jenže to není pravda. Vy v něm žijete dodnes. A moc Vám to vyhovuje. A vůbec Vám nevadí, že Karlovy Vary patří ruské mafii, že totéž platí o Václavském náměstí. Že na Karlově mostě straší matrjošky a kdyby jen tam. Že činnost vlády je neprůhledná, že poslanci nedělají práci, za kterou jsou z Vaších daní placeni. A moc dobře placeni. Nevadí Vám kolik stát zbytečně utrácí. Že zákony nechrání občany. Že policie nechrání občany. Anebo Vám to vadí??
Tak s tím něco udělejte. Ale to by bylo namáhavé a jednodušší bude se pustit v diskusi do mně. Nu dobrá. Ring volný. Máte právo prvního úderu....
Já jsem pořád takový naivní trouba, že věřím, že následující píseň zůstane jen důvodem k záchvatu smíchu a že se nestane znovu realitou. Ale to záleží na Vás...
