Jsme mistři světa v plivání na každého

Je to takový náš národní sport v kterém jsme na absolutní špičce. U nás je snad skoro každý schopen poplivat jakýkoliv úspěch, ale i tragickou událost.

google

Když si přečtu diskuse pod články tak je z toho strašně smutno čeho jsou někteří lidé schopni. Jak se něco nepovede a nebo i povede tak se vyrojí sorta pomlouvačů, kteří vědí naprosto přesně proč ten dotyčný je lempl. A tak se pomlouvají Berdych, Kvitová, Abrahám, fotbalisti, hokejisti atd. a je docela jedno jestli vyhrají nebo se jim to jen nepovedlo. Je to přece jen sport a tam je to pořád nahoru dolů, ale plivnout si je potřeba pokaždé.

V politice je to ještě horší, tam se každý kdo tam vstoupí stane okamžikem vstupu zlodějem a vyvrhelem společnosti, kterého je potřeba hned pověsit. A to samé platí když se stane podnikatelem, to je z něj hned vykořisťovatel a okradač obyčejných lidí. A tak se na ně plive a lijí kýble špíny, jen tak bez znalosti dotyčného a bez důkazů.

Včera se dostal do hledáčku těchto „duševních gigantů“ dokonce i voják který zemřel po zranění v Afganistánu a v diskusi pod článkem by si od něj ani pes kůrku nevzal. Žádná ústa a pieta jenom samé splašky. To už, ale nebyl náš národní pomlouvačný sport, ale sprostota toho nejhlubšího ražení.

Lidé jsou velmi skeptičtí - nevěří ničemu s výjimkou pomluv. Autor: Gilbert Keith Chesterton